Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když děti neumí ani slovo česky. Jak si školy poradí s žáky-cizinci?

Žáci-cizinci často při nástupu do školy neumí česky ani slovo. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Žáci-cizinci často při nástupu do školy neumí česky ani slovo. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Do lavic českých škol každoročně usedají desítky tisíc žáků-cizinců. Mnozí z nich nerozumějí česky ani slovo. Ředitelé řeší, co s nimi a kde na jejich výuku vzít peníze. Ministerstvo školství proto zřídí speciální třídy s intenzivní výukou češtiny. Otevřít by se měly příští rok v září na třech stovkách škol.

„Dó-brý-den! Dó-brý-den,“ opakuje skupinka čtyř žáků po učitelce. Dlouhou slabiku doprovází tlesknutí, krátkou dupnutí. Tlesk, tlesk, dup. Tlesk, tlesk, dup. Rytmizace spojená s pohybem pomáhá žákům nasát rytmus češtiny. Dva chlapci a dvě dívky ve věku 13 a 16 let nám předvádějí, jak vypadá výuka ve třídě pro cizince s nulovou znalostí češtiny. Sedí v polokruhu, dvě učitelky je názornou, hravou formou učí českou abecedu. Jedna předříkává, druhá opakuje spolu s žáky a ukazuje jim obrázky, aby si spolu se zvukem zafixovali i písmeno a k němu i slovo-zvíře. „Á bé cé dé, kočka přede. É ef gé há, husa kejhá. Chá í jé ká, pes zas štěká.“

Po několika rytmických zopakováních (opět doprovázených vytleskáváním a vydupáváním) vezme učitelka do ruky kytaru a říkadlo si přezpívají. Díky dobře sehranému tandemu speciálních pedagožek hodina svižně odsýpá. A také díky tomu, že žáci tento základní kurz absolvovali už loni, dnes se sešli na ukázkovou hodinu pro nás s fotografem. ZŠ Marjánka v Praze 6, která je v práci s žáky-cizinci průkopníkem, jsme navštívili už koncem září – ještě předtím, než se školy kvůli pandemii zavřely.

V minulém školním roce navštěvovalo české mateřské, základní a střední školy 48 tisíc cizinců. To je dvakrát více než před deseti lety. „Zkušenost s žáky-cizinci má dnes každá škola ve velkém městě i spousta škol v regionech,“ komentuje čísla Halka Smolová Závorová z Národního pedagogického institutu.

Zhruba 9300 z nich jsou Slováci, pro ostatních 39 tisíc – nejčastěji z Ukrajiny, Vietnamu, Ruska, Bulharska, Mongolska, Moldavska a Číny – může čeština představovat zapeklitý oříšek. „Spousta z nich navíc

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější