Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Chovají se, jako by jim bylo jedno, co se mnou bude, říká o příbuzných chronicky nemocný

Ilustrační snímek. Foto: Unsplash
Ilustrační snímek. Foto: Unsplash

Co se děje v rodině, kde se přou, zda koronavirus vůbec existuje?

Padesátník Dano ze Slovenska před třemi lety překonal onkologické onemocnění, ale mělo to vícero zdravotních následků, které vedly k částečné invaliditě. Kromě toho je astmatik a během léčby rakoviny dostal i infarkt, takže užívá také léky na srdce. Když na jaře začaly přibývat případy koronaviru a dělala se různá opatření pro zamezení přenosu nemoci, věděl, že on patří k těm nejzranitelnějším.

„Na to nemusíte být docent medicíny, abyste si spočítali, kolik je dva plus dva a jaké šance na uzdravení by měl někdo jako já,“ říká. Sám si nařídil karanténu, s lékaři komunikoval pouze telefonicky, nákupy dělal online, na procházky, „aby docela nezblbnul“, vyrážel v brzkých ranních hodinách, aby potkával co nejméně lidí.

Žije na vesnici, má malou zahrádku, kde rád relaxuje, pracuje na živnost jako účetní, což se dá snadno vykonávat z domova. Je rozvedený a bezdětný.

„Řekli byste si, že na karanténu by to byly docela snesitelné podmínky, jenže je tady malý problém,“ říká Dano. Bydlí totiž se svou ovdovělou matkou. Ta se blíží k osmdesátce a také už není zdravá, trápí ji srdce a cévy, má cukrovku a výraznou nadváhu.

„Když jsem mluvil s její lékařkou, řekla mi, že by bylo nejlepší, kdybychom se my dva starali jeden o druhého a moc nechodili mezi lidi,“ popisuje Dano.

Vydrželo to tak jen chvíli. Dano má ještě dvě sestry a ty si z jeho obav ani z preventivních opatření nic nedělají. V rodině jsou kvůli tomu rozepře.

Jdi někam s tou rouškou

Na začátku epidemie, kdy byli všichni vyděšeni vršícími se rakvemi v Itálii, i Danovy sestry chápaly, že jejich bratr i matka jsou v ohrožení. „S mámou mluvily zpod balkonu, víc jí telefonovaly, nechávaly nám nákupy nebo uvařené jídlo v předzahrádce. To bylo fajn, ale v létě se to najednou otočilo. Uvolnila se opatření, vypadalo to, jako kdyby Slovensko korona minula, a ze mně se najednou stal, podle mojí rodiny, ‚předposraný‘ hysterik a hypochondrický sobec,“ popisuje Dano.

Pravidelně se stávalo, že za mámou chodily na návštěvu sestry se svými velkými rodinami, všichni se objímali a líbali, Danovi synovci a neteře nejednou přišli k babičce rovnou z diskotéky.

„Snažil jsem se se sestrami o tom promluvit, žádal jsem je, aby měli aspoň roušky, ale byl jsem jen pro smích. Celé to vyvrcholilo, když se sestrou jednou přijel také švagr a já jsem mámě nasadil roušku. Začal jí ji strhávat z obličeje a pořvávat, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rodina

Rodina a vztahy

V tomto okamžiku nejčtenější