Už nechceme zatýkat policisty před kamerami a mít mediální slávu. Jsme připraveni na velké případy, říká šéf GIBS

Nejvyšší soud nedávno použil jeden z vašich případů (týkal se policisty, který po obvinění spáchal sebevraždu, pozn. red.) jako argument, proč mají být u soudů přípustné prostorové odposlechy i z jiných kauz. Berete ho jako důležitý v seznamu případů, které děláte?

V té věci bylo podáno dovolání nejvyššího žalobce. A Nejvyšší soud řešil, zda je fackování zadrženého pachatele policistou trestným činem. Rozhodnutí bylo pro nás pozitivní.

Je to pro nás velmi důležitý případ. Hned po nástupu na místo ředitele jsem prohlásil, že není možné, aby byl zadržený pachatel, byť by byl opakovaně trestaný a je konzumentem drog, fackován a byl tak nucen k doznání.

Jak s odstupem času na tuto kauzu pohlížíte?

Byly tam zjitřené emoce, protože jeden ze stíhaných policistů spáchal při vyšetřování sebevraždu. Odvolací soud druhého policistu osvobodil a ten velmi silně kritizoval práci GIBS. Podle mě to bylo velmi nespravedlivé a nepřiměřené. Soud spekuloval o důvodech, proč GIBS toho člověka stíhala, a zda jsme to dělali, abychom byli slavní.

Ten argument nás hodně mrzel a znovu vypukly emoce proti našemu oddělení v Českých Budějovicích. Já ten případ zpětně hodnotím pozitivně, protože i nejvyšší státní zástupce se ztotožnil s naším výkladem a podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který dal za pravdu našemu právnímu názoru.

Zmínil jste, že jeden z policistů spáchal pod tlakem vyšetřování sebevraždu. Jednali vaši lidé v souladu se všemi normami a předpisy?

Naprosto. V tomto případě za našimi příslušníky jednoznačně stojím. Naše jihočeské oddělení hodnotím velmi vysoce. Bylo tam mnoho fám, že naši lidé se chtěli