Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jsme naštvaní na magické roušky, že nás nezachránily. Jejich odmítači nejsou a priori magoři, říká psychiatr

Psychiatr Tomáš Rektor. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Psychiatr Tomáš Rektor. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Zatímco během první pandemické vlny se lidé navzájem podporovali a šili roušky, dnes je mnozí z nich demonstrativně odmítají nosit. Deník N se na zvraty v chování během pandemie zeptal psychiatra Tomáše Rektora.

Proč se podle vás společnost tolik hádá kvůli covidu-19, speciálně kvůli rouškám, které se staly jeho symbolem?

Roušky jsou dobrá záminka k tomu, že se vyostřují už tak dost vyhrocené nálady. V dezinformacích jde vždycky o konflikt. Mimochodem, to že Roman Prymula jako jednu z prvních věcí, které na ministerstvu udělal, bylo, že najal firmu na boj s dezinformacemi, považuju za strašně důležité. Tento krok teď může zachránit víc životů než cokoli jiného.

Když je člověk malý, má svět rozdělený na černou a bílou. Moc barev mezi tím neexistuje. V pohádkách pro malé děti je jasné, kdo je hodný a kdo zlý. Tam nejsou pochybnosti. Pak člověk dospívá a začnou se tam objevovat postavy „mezi“. Když se díváte třeba na Harryho Pottera, vnímáte, jak tam jsou s postupujícím dějem postavy méně jasné. Vždycky když se člověk dostane do ohrožující a nebezpečné situace, regreduje, neboli se vrací do předchozích vývojových stadií.

Tedy člověk v ohrožení si zjednodušuje svět na dvě polohy.

Ano. Přestane vnímat prostor, který je mezi nimi. Vidí černou a bílou.

Takže tu máme dvě polohy – strach z nakažení a proti němu rouška jako symbol nesvobody? Nebo jak byste to zjednodušil?

Naše psychika se nás snaží ochránit před úzkostí nebo třeba před vlastní agresivitou. Když se to podaří, ani nevíme, že se něčeho bojíme. Nebo že se zlobíme. Pozornost se nám daří odvést dokonale.

Na jaře jsme v Česku byli v ohrožení po dlouhé době. Nevěděli jsme, co se děje, kolik lidí zemře, jaký dopad bude. Tomu odpovídaly naše reakce. Tedy obrovské úsilí a manická obrana. Tím, že všichni šili roušky, si nevšímali vlastní úzkosti. Tuhle energii přetvořili do nějaké akce.

Zatímco teď máme roušek dost.

Tehdy tam hrál roli i druhý fenomén. Představte si, že máte problém s vlastní agresivitou.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější