Tak blízko Nobelově ceně se žádný Čech dlouho nedostal. Martin Jínek popisuje heuréka moment objevu genetických nůžek
Nobelovu cenu za chemii získal objev genetických nůžek, kterými je možné upravit DNA. V užším týmu spoluobjevitelů metody Crispr je třinecký rodák Martin Jínek, první autor zásadního článku v časopise Science, který objev popisuje. „Ale byl jsem taky na správném místě ve správný čas,“ říká ve Švýcarsku žijící a pracující molekulární biolog v rozhovoru, který vyjde v knížce Živly české vědy. U příležitosti udělení Nobelovy ceny objevitelkám Crispru Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier jej publikujeme už nyní.
Když sledujete, co všechno se pomocí Crispru zkouší, co cítíte?
Pořád trochu údiv. A určitě i hrdost. Je dobrý pocit, když metoda, kterou člověk spoluvyvíjel, aniž původně přímo myslel na to, že by mohla mít tak široké pole využití, funguje v biomedicíně a biotechnologiích.
Na co jste tehdy myslel?
Na počátku byla obyčejná zvědavost, snaha přijít na kloub tomu, jak se bakterie brání virům. Objev nástroje, který má široké využití pro genetické úpravy DNA v buňkách vyšších organismů – rostlin, zvířat, ale i lidí, je obrovský a nečekaný bonus. Nás až šokovalo, jak rychle se metoda rozšířila, s jakým entuziasmem ji převzali kolegové z jiných oborů.
Jaké využití Crispru vás nejvíce těší?
Asi jeho potenciál v léčbě dědičných chorob. Už běží i několik klinických studií, které mají prokázat bezpečnost genetické opravy nemocných
