Spřátelení Izraele s Araby: jak k němu přispěl Trump a jak ho ovlivní to, kdo vyhraje americké volby
Analýza: V americké diplomacii se říká, že kdo si chce zničit kariéru, měl by ji zasvětit řešení izraelsko-palestinského sporu. Neúspěch je prakticky zaručen a smělý vyjednavač bude označen za jeho příčinu. Proto mezi zkušenými úředníky v zahraniční službě skutečně najdete mnohé, kteří se tomuto tématu programově vyhýbají, komentuje pro Deník N tzv. Abrahamovské dohody Izraele s Emiráty a Bahrajnem v souvislosti s listopadovými americkými volbami diplomat Petr Tůma.
Prakticky každá nová americká administrativa však ze svého středu vygeneruje „pošetilce“ pokoušející své štěstí. V týmu amerického prezidenta Trumpa byl touto výzvou osloven a důvěru získal Jared Kushner, manžel prezidentovy dcery Ivanky.
Prakticky celé Trumpovo funkční období se zdálo, že i Kushner pohoří, a to dokonce výrazněji nežli jeho předchůdci, neboť se mu nepodařilo přimět obě stany ani k návratu za jednací stůl. Až nyní, pouhé měsíce před koncem Trumpova mandátu, přišel překvapivý průlom.
Vypadá ale úplně jinak než jako normalizace vztahů Izraelců s Palestinci.
V srpnu bylo ohlášeno etablování „normálních“ vztahů mezi Izraelem a Emiráty a 15. září pak v zahradě Bílého domu vedle Emirátů podepsal podobnou dohodu i Bahrajn.
Šlo o zcela výjimečnou diplomatickou událost i na místní poměry. Zalit utěšenou září podzimního slunce, Trump po boku premiéra Netanjahua a zástupců obou arabských zemí prohlásil, že dohody přinášejí na Blízký východ úsvit míru. Jak to však u podobného typu výroků bývá, obzvláště pokud jde o tento těžce zkoušený region, skutečnost je složitější