Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Víme, co se děje, nežijeme na Marsu, ale čekáme na právníky, říká šéf Chytré karantény o zpožděném trasování

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Je to problém Česka, přestaňme pražský nárůst nakažených vnímat jako problém Prahy. Chceme sdílet kontakty mezi všemi hygienami, aby pomáhaly ostatním stanicím, říká v rozhovoru vládní zmocněnec pro IT a současně šéf Chytré karantény Vladimír Dzurilla a vysvětluje, jak v době tisícových denních přírůstků pracují epidemiologové a jak se stát snaží pomoct s trasováním. „V létě jsme měli řešit, aby hovory s nakaženými nemusel dělat jen epidemiolog. Teď vidíme, že oni to za celou zemi dlouhodobě nezvládnou,“ přiznává.

Není to tak, že kdyby Chytrá karanténa fungovala dříve a lépe, nemusel by nouzový stav vůbec nastat? Že by se více lidí vytrasovalo a nákaza by byla lépe pod kontrolou?

Chytrá karanténa není jen trasování, je to soubor informací, které dokážeme ze systému dostat – odběrná místa, laboratoře, intenzivní péče, distribuce, logistika, nasazování týmů…

Teď ale zjevně selhává právě trasování. I podle ministra zdravotnictví je v populaci poměrně velká nálož nakažených.

Ten systém jako takový funguje. Ale vzhledem k nárůstům nakažených máme málo lidí. Doplňujeme call-centra, ale pořád můžeme doplňovat jen ty operátory, kteří jsou schopni volat kontaktům nakažených, ne přímo pozitivně testovaným.

Co to znamená?

Kdybych teď byl pozitivní, budete patřit mezi mé kontakty, protože tady budeme sedět víc než patnáct minut. Vám bychom stíhali volat, protože to mohou dělat externisté. Mně jako nakaženému ale může volat jen hygienik nebo epidemiolog. To je role hygienických stanic.

Proč?

Jen oni se vás mohou ptát na zdravotní stav. Já se vás podle zákona o ochraně veřejného zdraví nemůžu ptát, zda máte příznaky, nebo jste v pohodě, na anamnézu. Takže do maximální možné míry využíváme epidemiology z krajských hygienických stanic. Tam dnes pracují asi dva tisíce lidí, z toho 679 epidemiologů. Ti volají lidem v rámci trasování, ostatní jsou odborný personál.

Ti nemohou telefonovat?

Zaměstnanci call-centra se vás nemohou ptát na zdravotní stav, ale mohou se bavit s kontakty. Řeknou jim: přišel jste do kontaktu s pozitivním, jestli máte příznaky, kontaktujte praktického lékaře. Jestli ne, dodržujte tato pravidla. Je vám vše jasné? Jste v karanténě, za deset dnů jdete na test.

Už se s vámi ale nebaví o tom, co vám je. Systém máme připravený, můžeme ho nasadit. Když se dneska domluvíme, že budete volat, vyškolíme vás a zítra prostě voláte. Dokážeme tam dnes posadit kohokoliv. Je to virtuální ústředna, budete mít vlastní počítač, sluchátka. Když zavolají pozitivnímu, vypadávají z toho kontakty. Těch je průměrně 4,5 na jednu nakaženou osobu.

Podle posledních statistik Chytré karantény se na trasování podílí celkem 829 trasovačů, z toho je 679 hygieniků a 150 představují ostatní zaměstnanci call-center.

Lidé nám nezvedají telefony

Není tedy zaměstnanců call-center málo, když se to trasování nestíhá? Odborníci jako Jan Kulveit z Oxfordu či Michal Bláha z projektu Hlídač státu upozorňují na to, že externí call-centrum mělo být dřív a promarnila se spousta času na jeho přípravu.

Upozorňují na to, že se dělá málo takzvaných prvních hovorů (tedy nakaženým, pozn. red.), že musíme být rychlejší. Víme, co se děje, nežijeme na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější