Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Od kroucení krkem po vstup do EU. Ověřili jsme výroky Gottwalda i Havla

Prošli jsme významné okamžiky našich dějin a pokusili se najít zásadní výroky, který se k nim vážou. U každého z nich jsme se krátce ohlédli do minulosti a zjišťovali, zda je z dnešního pohledu pravdivý, či nikoli.

  Národní shromáždění, 28. října 1919
Tomáš Garrigue Masarykprezident republiky„Naše revoluce měla zvláštní ráz. Za hranicí spočívala v promyšlené a pilné propagandě a diplomatické práci; vedle toho zorganisovali jsme armádu a připojili jsme se k válčícím Spojencům, od nichž jsme byli uznáni za pravidelnou válečnou moc (…) Je to jistě zvláštní revoluce – revoluce po výtce pracovní a právě tím v nejlepším slova smyslu demokratická; a tato revoluce zajistila nám vítězství.“

Během 1. světové války skutečně Masaryk a jeho kolegové agitovali v zemích budoucích vítězů války za rozbití Rakouska-Uherska a vznik samostatných států. Masaryk byl takto činný ve Francii, v Británii, ve Spojených státech i v Rusku. Působil veřejně, přednášel, jednal s politiky, agitoval. Významné bylo také vytvoření vlastních legií.

Čeští a slovenští vojáci se zapojili do vojenských akcí proti Centrálním mocnostem na více frontách. Podařilo se zorganizovat legie ve Francii, v Itálii a v Rusku. Československé vojsko na Rusi bylo nejpočetnější, během války se vyznamenalo v řadě bitev. Po skončení první světové války dále aktivně působilo v Rusku, známými jsou boje na Transsibiřské magistrále. Masarykův výrok je tedy dozajista pravdivý.

  Národní shromáždění, 21. prosince 1929
Klement Gottwaldpředseda KSČ„A my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutiti krk. (Výkřiky. Veselost.) A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry! (Výkřiky.)“

Komunisté se skutečně učili. A učili se dobře. Jak dokládají data Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, v období po únoru 1948 probíhaly v Československu rozsáhlé represe. Popraveno bylo z politických důvodů 248 lidí. Vězněno bylo kvůli politickým důvodům 205 tisíc lidí. Během věznění zemřelo 4 a půl tisíce lidí. Desetitisíce lidí emigrovaly z vlasti. A to není zdaleka vše – mohli bychom dále uvádět nucené práce, zabité na státních hranicích nebo ty, kteří se nedobrovolně stali součástí PTP (Pomocných technických praporů). Byl zkonfiskován majetek řadě lidí nebo třeba církvím.

Po roce 1989 byl přijat zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Komunistická strana Československa se rozdělila a v budoucí České republice se přejmenovala na KSČM. Ač je její podpora ve společnosti na nejnižší úrovni od roku 1921, díky jejím hlasům získala současná vláda důvěru a vládne. Ozvěny minulého režimu jsou stále přítomny, například tehdy, když se řeší spolupráce politiků či dalších veřejně činných osob se Státní bezpečností.

  Československý rozhlas, 30. září 1938
Jan Syrovýpředseda Československé vlády„V Mnichově sešly se čtyři evropské velmoci a usnesly se vyzvati nás k přijetí nových hranic, které odloučí německé kraje od našeho státu. Měli jsme volbu mezi zoufalou a bezvýhlednou obranou, která by znamenala oběť nejen celého dospělého pokolení, ale i dětí a žen. A mezi přijetím podmínek, které v bezohlednosti jsouce uloženy po nátlaku a bez války, nemají příkladu v dějinách.“

Přesně to se bohužel stalo. V Mnichově se na konferenci sešli zástupci Itálie, Německa, Francie a Velké Británie. Československo se samotných jednání neúčastnilo, bylo pouze seznámeno s výsledkem. Tím bylo odstoupení Sudet Německu. Během 10 dnů mělo Československo přijít o zhruba 41 tisíc kilometrů čtverečních a bezmála pět milionů obyvatel. Země byla postavena svými tehdejšími spojenci před hotovou věc a bylo jí řečeno, že se musí podřídit. Tuto variantu tehdy prezident Beneš akceptoval a následně se vzdal své funkce hlavy státu. První republika skončila.

Po 80 letech je všechno jinak. Česká republika součástí Severoatlantické aliance. Jde o nejsilnější vojenský pakt planety. Z pohledu garance bezpečnosti je významný zejména článek 5 Washingtonské smlouvy. Ten uvádí, že „ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich (členské zemi NATO) v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem“. V rámci našeho fungování v NATO jsme takto vyšli vstříc Spojeným státům po útocích 11. září, kdy USA článek 5 aktivovaly.

  16. května 1945, Staroměstské náměstí
Edvard Benešprezident republiky„Heslem naším budiž: definitivně odgermanisovat naši vlast, kulturně, hospodářsky, politicky. Bude třeba dát nový ráz našemu hospodářskému a sociálnímu životu republiky, připravovat nové plánování průmyslové a zemědělské, nové plánování a rozvoj kulturní, který nám tak vandalským způsobem šest let ničil nacism, s přesným plánem nás národně krok za krokem postupně ubíjet a ničit a nakonec nás plně jako kulturní národ vyřídit.“

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

100 let Československa - speciální vydání Deníku N

Ověřili jsme

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější