Správný sobec se stará o ostatní, aby byl sám spokojený
Instalovala jsem máti eRoušku. „Já nevím, jestli to chci. Jarmila ji taky nemá. Ona se bojí, že kdyby jí přišlo, že potkala někoho nakaženého, tak její syn bude muset poslat celou svou provozovnu do karantény.“
Jako ve velmi špatném příběhu hned na úvod prozradím konec celé detektivky. Nevím, jaká je na takové prohlášení správná reakce a odpověď. Dokonce si myslím, že možná žádná správná odpověď neexistuje. Takže pokud čtete proto, abyste se dozvěděli, jak se máte v podobné situaci zachovat, můžete klidně rovnou přestat.
Proč o tom tedy píšu? Abych si sama pro sebe shrnula pro a proti. Abych si ozřejmila různé úhly pohledu, a tím pádem trochu nahlédla do mysli těch, kdo se se mnou neshodnou.
Když jsem byla malá, myslela jsem si, že stejně jako v pohádkách jsou lidé dobří, nebo zlí. Jedni, kterým fandím, a druzí, záporáci, před kterými je třeba se mít na pozoru. Čím jsem starší, tím víc chápu, že je to daleko složitější. Že dobro a zlo nejsou dvě výlučné možnosti. Že jde spíš o škálu různých odstínů. A že ani nelze bezvýhradně určit, co
