Brazilský flirt s diktaturou. Začíná éra sexistického hulváta, který podporuje mučení
S dnes nastupujícím prezidentem Jairem Bolsonarem se k moci v největší latinskoamerické zemi vrací i armáda. Její členové s nostalgií vzpomínají na časy, kdy si ozbrojené síly urvaly vládu na dvacet let výhradně pro sebe, píše z Jižní Ameriky spolupracovník Deníku N Tomáš Nídr.
„Říkal mi, že nastoupil k armádě, protože všichni brazilští prezidenti jsou vojáci a on se také míní stát prezidentem,“ vzpomíná na Jaira Bolsonara pro španělský deník El País jeho kamarád z dětství Gilmar Alves. Na vytčenou metu to někdejší ambiciózní mladík jako třiašedesátiletý muž první den nového roku vskutku dotáhl, ale bylo to velkou oklikou.
A také role se vyměnily. Už to není Bolsonaro, který využívá prýmky jako výtah k moci. Naopak jsou to (ex)důstojníci, kteří se drží politikova saka, aby se dostali do nejvyšších mocenských pater, kam po více než 30 let od konce své poslední diktatury neměli přístup.
Kde udělali kolegové z armády chybu?
Brazilskou republiku založili vojáci, když v listopadu 1889 jejich velitelé v dohodě s hospodářskými elitami země svrhli císaře Petra II. a ujali se vedení nového režimu. Ačkoli poté předali moc civilistům, měl generální štáb ve veřejném životě vlasti nepřiměřeně silné slovo.
V dubnu 1964 ozbrojené síly provedly převrat proti demokraticky zvolenému prezidentovi Joãovi Goulartovi, který podle jejich mínění naváděl zemi k následování komunistického kurzu Fidela Castra. Jenže při pacifikaci obyvatelstva ukázaly, že se v metodách potlačování odporu od kubánského vousáče moc neliší. Za dvacet let oprýmkované tyranie zahynulo nebo zmizelo přes 430 jejích oponentů. Nepohodlné lidi si vzali do parády vyšetřovatelé, kteří je pomocí mlácení, elektrošoků a znásilnění přivedli k poslušnosti.
A právě v té době (konkrétně v roce 1973) se Jair Bolsonaro [žaír bolsonáru], teenager italskoněmeckého původu z venkovské oblasti státu São Paulo,
