Obrazem: Tepna, galerie i přístřeší. Nejnatíranější most, Antonína Zápotockého, dostane dlahy za stamiliony
V dobách rozvinutého socialismu byly vrcholnou ukázkou dopravního stavitelství v Praze mosty. Pojmenovávaly se po dělnických prezidentech. Nuselský most z počátku sedmdesátých let se jmenoval Klementa Gottwalda a Barrandovský, z osmdesátých let minulého století, po Antonínu Zápotockém. Je to, jako by se dnes tunel Blanka (vrcholné dílo postrevolučních tunelářů) jmenoval tunel Miloše Zemana a jeho plánované pokrčování tunel Andreje Babiše.
Most Antonína Zápotockého byl dokončen v roce 1988. Po třiceti letech je prý na hranici životnosti a potřebuje opravu za stovky milionů korun. Podívejte se na něj jinak než pohledem 142 000 řidičů, kteří po něm denně projedou.
Nový hotel nad Barrandovou skálou. Torzo slavných teras na opravu stále čeká.
Ani dechberoucí pohled z podolské skály na největší pražský most nezabránil tragédiím, které připomíná několik pomníčků.
Dokončení části vnějšího okruhu provozu krátce ulehčilo, teď už je to opět nejvytíženější cesta v Česku, denně tu projede 142 tisíc aut. Vypadá to jako důkaz toho, že stavět další silnice nemá smysl,