Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Štědrá noc, kdy nejjasnější měsíc zpívá o zoufalé lásce čarostřelce k překrásné bohyni

Legenda spjatá se svátkem středu podzimu: nešťastná láska čarostřelce Iho, který zachránil svět, a překrásné Čchang-e, která se po požití elixíru nesmrtelnosti stala měsíční bohyní. Foto: Myths and Legends of China, Snappy Goat, public domain
Legenda spjatá se svátkem středu podzimu: nešťastná láska čarostřelce Iho, který zachránil svět, a překrásné Čchang-e, která se po požití elixíru nesmrtelnosti stala měsíční bohyní. Foto: Myths and Legends of China, Snappy Goat, public domain

Zahlédli jste, jak kouzelně včera v noci zářil úplněk? Ve východní Asii ho lidé zcela jistě neminuli. Nadešel svátek středu podzimu, jedna z největších událostí čínského lunisolárního kalendáře. Tradice, která vzešla ze starodávných mýtů a dnes je oslavou rodiny a plodnosti. Je libo měsíční koláček?

Z její krásy přecházely oči i nesmrtelným, kteří spolu s ní obývali palác Nefritového císaře Jü-chuanga, nejvyššího vládce Nebes. Vlasy jako nadýchaný černý oblak, rty jako třešňové květy, pleť bílá a průsvitná jako ten nejvytříbenější porcelán – kdo z nebešťanů by se jí v tichém úžasu neobdivoval?

Jenže právě porcelán se nádherné Čchang-e stal osudným. Když v paláci poklízela, hloupou náhodou jí z rukou vyklouzla vzácná porcelánová nádoba a rozletěla se na kousíčky. Nefritový císař se zachmuřil a nad krásou, jakkoli nevýslovnou, mávl rozzlobenou rukou: nebohou Čchang-e vypudil do Podnebesí. Zpátky na Nebesa směla teprve tehdy, až se tam dole, v říši smrtelníků, zapíše nějakým velkým a záslužným skutkem.

Místo toho Čchang-e potkala muže jménem Chou I. Zamilovala se. A na Nebesa už se nikdy nevrátila.

Deset zlobivých sluncí a spasitel světa

Popravdě řečeno, ani Chou I nebyl tak docela obyčejným mužem. Legenda praví, že také on kdysi jako nesmrtelný nebešťan sídlil v paláci Nefritového císaře. Jeho síla byla nevýslovná, stejně jako obratnost, a vládl lukem vyrobeným z tygří kosti, z něhož dokázal vystřelit jen on sám; tak nepoddajný a mocný to byl luk. Ale když už ho I napjal, pak jeho šípy z dračích šlach pokaždé zasáhly svůj cíl. Čarostřelec I, největší lučištník všech dob, od stvoření světa až do jeho zániku.

Ale tenkrát byl ještě svět mladičký. To ještě Podnebesí vládl mytický císař Jao (tradičně 2333–2234 př. n. l.) a nebem se namísto jednoho prohánělo hned deset sluncí. Správně by se měly v pouti nad zemí střídat, jenže znáte nezvedené děti! Jejich děd, Nefritový císař, jim mohl hubovat sebevíc, a stejně neposlechly: upřímně, copak je v jednom stejná legrace jako v deseti?

Všech deset jich vyběhlo za hrou na oblohu. A zatímco spolu dováděly, země pod nimi zmírala

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Východní Asie

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější