Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Podezírání, strach i závist. Nová kniha ukazuje někdy až fantasmagorický svět Stalinových vědců

Stalin prý poučoval nejprominentnějšího filozofa SSSR o Hegelově úloze v dějinách marxismu. Vyložil Dmitriji Šostakovičovi, jaké změny má udělat v orchestraci nové národní hymny. Zkrátka Velký vědec. Repro: ČTK
Stalin prý poučoval nejprominentnějšího filozofa SSSR o Hegelově úloze v dějinách marxismu. Vyložil Dmitriji Šostakovičovi, jaké změny má udělat v orchestraci nové národní hymny. Zkrátka Velký vědec. Repro: ČTK

Když v roce 1953 zemřel Stalin, pyšnil se Sovětský svaz největším a nejlépe financovaným systémem vědeckých institucí v dějinách. Přesto nebylo postavení sovětských vědců záviděníhodné. Vývoj vztahu mezi vědci a komunistickým vedením státu, jejich úspěchy i prohry zevrubně líčí kniha Stalin a vědci: Historie triumfu a tragédie, 1905–1953 od Angličana Simona Ingse, jinak především autora sci-fi, scenáristy a kameramana.

Už v předchozích knihách (o dějinách lidského oka a vidění) propojoval Ings poznatky z mnoha odlišných vědních oborů s drobnými a čtivými historkami. Stejně postupuje ve své nejnovější knize, v níž citlivě rozlišuje: vzdává hold genialitě některých sovětských vědců, stejně jako konsternovaně popisuje tupost jejich pseudovědeckých kolegů, kteří mohli díky záštitě z nejvyšších míst likvidovat svoje schopnější soupeře. Jeho líčení místy působí až komicky, i když pro účastníky bylo převážně tragické.

V Ingsově podání až fantasmagorický svět porevolučního Ruska, v němž se zdálo vše uskutečnitelné, může připomínat slavný

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější