Moravskoslezský kraj čeká proměna, na rychlý útlum těžby ale není připravený, shodují se kandidáti
Plánovaný útlum těžby uhlí je příliš rychlý. Region na jeho dopady není připravený a neobejde se bez pomoci státu, shodují se kandidující lídři politických stran v Moravskoslezském kraji. Tématem voleb v kraji je také dlouhodobě znečištěné ovzduší a potřeba domluvit se s Polskem, které ke znečištění přispívá.
Ostravsko-karvinské doly (OKD) se ocitly v centru pozornosti v létě, kdy se v nich rozšířil koronavirus a společnost nakonec musela na několik týdnů přerušit těžbu uhlí. Právě plánovaný útlum hornictví, tentokrát definitivní, se na Karvinsku pojí s obavami ze ztráty pracovních míst a nárůstu už tak vysoké nezaměstnanosti, ale i z nutnosti najít v krátkém čase za uhlí náhradu.
Ačkoliv dříve lidé v regionu počítali s pozdějším útlumem a premiér Andrej Babiš v roce 2018 tvrdil, že by OKD mohlo těžit až do roku 2030, minulý týden vláda rozhodla, že černouhelné doly Darkov a ČSA se zavřou v únoru příštího roku. Reagovala tím na ekonomické problémy společnosti, způsobené mimo jiné setrvalým poklesem cen uhlí. O místo tak do března přijdou až dva tisíce zaměstnanců.
„Pro všechny zaměstnance, kteří přejdou s předpokladem následného ukončení pracovního poměru, bude připraven sociální program a obdrží plné odstupné,“ doplnila mluvčí OKD Naďa Chattová. Zbylé dva doly ČSM zatím budou pokračovat. Také ony by ale měly v nejbližších letech ukončit těžbu.
Většina kandidujících lídrů ale s rychlým útlumem těžby nesouhlasí. Proti jsou oba současní náměstci hejtmana Lukáš Curylo (KDU-ČSL) a Jakub Unucka (ODS a TOP 09). Zdůrazňují, že v kraji chybí alternativa, která by černé uhlí z OKD nahradila.
„Teplo a elektřina v našem kraji jsou z více než poloviny vyráběny z černého uhlí. Prakticky by to pak znamenalo, že například obyvatelé Ostravy a Havířova by neměli teplou vodu, elektřinu nebo by v zimě měli studené topení. Stejně tak hutní výroba není technologicky připravena na tak rychlý nedostatek černého koksovatelného uhlí. Musela by utlumit výrobu a propouštět,“ popsal Curylo.
Překvapení z rychlejšího útlumu
„Pokud nebudou mít klíčoví odběratelé materiál na vytopení domácností, Třinecké železárny na výrobu koksu a Liberty Ostrava pro svoji výrobu, nemůže se OKD zavřít, protože by lidé zmrzli,“ souhlasí Unucka. Samotné zavření dolů podle něj příliš velký sociální dopad mít nebude. „Část horníků dostane rentu, část půjde do důchodu. Problém je v tisících lidí, kteří jsou napojení na OKD v dodavatelských firmách,“ zdůraznil s tím, že v budoucnu jsou potřeba společná jednání všech dotčených aktérů.
Možných potíží se obává například právě huť Liberty Ostrava, která na uhlí z OKD spoléhá ve více než polovině své spotřeby. „Potřebujeme, aby OKD fungovalo alespoň do doby, než bude v kraji jiný zdroj energie. Pokud se ale mají klíčové parametry našeho podnikání takto zásadně a v tak krátké době změnit, je nutné, aby potřebnou infrastrukturu v regionu pomohly vybudovat příslušné státní orgány, abychom mohli zachovat výrobu oceli a udržet pracovní místa,“ říká mluvčí hutě Barbora Černá Dvořáková.
Do budoucna by se huť měla proměnit tak, aby omezila závislost na dovážených surovinách. Do roku 2025 připravuje připojení k síti vysokého napětí. „Je ale překvapením, že se doly mají uzavřít už v letech 2021 až 2022, protože se dosud hovořilo o horizontu 2025 až 2030. Na to nejsme připraveni ani my, ani region. Překotné uzavření dolů by pro nás znamenalo problém, který bude mít významný dopad na naše náklady a konkurenceschopnost,“ doplnila Dvořáková.
„Pro nás to znamená najít zdroje jinde. Dodávky uhlí si budeme muset zajistit a dovážet ze zahraničí,“ dodala mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
K rychlému uzavření OKD se staví negativně také primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD). „Jsem přesvědčen, že ze strany státu, coby vlastníka OKD, je toto rozhodnutí vůči celému našemu regionu krajně nezodpovědné. Moravskoslezský kraj na okamžité ukončení těžby není zdaleka připraven,“ uvedl s tím, že se regionu nedostává od státu potřebné podpory.
Městům podle Wolfa schází peníze na investice nad rámec vlastního provozu. Chybí jim také potřebné pozemky. „Hlavní úloha v po-těžební transformaci je tudíž na státu. Pokud stát nezačne situaci v našem regionu aktivně řešit, jsem přesvědčen, že se sociální situace v Moravskoslezském kraji zhorší,“ dodal.
Podle starosty Orlové Miroslava Chlubny (Nezávislí) městu ubude významný zaměstnavatel, na kterého jsou navázány další služby. „Pro město je to zásadní záležitost. Stát promrhal jak čas na přípravu doby bez uhlí, tak i peníze, které z OKD byly vyvedeny mimo region, někdy i mimo náš stát, a jsou použity k jiným účelům než k restrukturalizaci našeho regionu,“ zhodnotil Chlubna, který zároveň kandiduje v senátních volbách.
Proměna průmyslu a využití vytěžené krajiny jsou pro kraj dlouhodobou výzvou. Pomoci by měly například miliardy, které získá z Evropské unie. Připravenou má strategii POHO30, podle níž se má do roku 2030 proměnit právě oblast mezi Orlovou, Karvinou a Havířovem. „Cílem je vytvořit zde zázemí jak pro ekonomické aktivity, tak pro ty volnočasové, které zvýší atraktivitu celého regionu. K území se upínají naděje na vznik nových pracovních míst, které budou s útlumem hornictví potřeba a jsou potřeba dlouhodobě, aby pomohla zastavit nepříznivý demografický trend v oblasti,“ přiblížil vedoucí projektu Petr Birklen.
Podle Unucky by se měl region po ukončení těžby uhlí zcela přeorientovat. „Teď je velký úkol před budoucí politickou generací, aby se ty peníze neproinvestovaly pouze na cyklostezky. Ve světě byl vždy úspěšný ten region, který se úplně změnil, kde místo uhlí a oceli začali montovat rakety, vynalézat vodíkové motory. Pokud převládne názor, že řešením pro Karvinou je postavit průmyslové zóny a montovny, bude to katastrofa,“ domnívá se.
Skeptický vůči rychlému útlumu těžby v OKD je rovněž obhajující hejtman a poslanec Ivo Vondrák (ANO). „Opakovaně jsem varoval před ukvapeným zavíráním dolů. Dnes už je všem jasné, že k útlumu těžby dojde, ale musí se jednat o dlouhodobé, promyšlené kroky, které doprovodíme podpůrnými opatřeními. Nedostatek uhlí pro průmysl, nezaměstnanost, využitelnost daného území a další a další problémy, vše je potřeba promyslet,“ řekl Vondrák, který se některých jednání s vládou účastnil. „Jsem rád, že nás vláda přizvala, protože útlum podniku takové velikosti prostě není možné řídit ze vzdálené Prahy,“ dodal bývalý rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Lídr kandidátky ČSSD Petr Kajnar i čelná kandidátka Pirátů Zuzana Klusová jsou kritičtí jak vůči krokům státu, tak vůči vedení kraje. Stát by podle Kajnara měl podporovat útlum až do roku 2025. „Pomohlo by to nejen jiným firmám, ale nemuselo by vzniknout prvních 2000 nezaměstnaných, kteří tu budou již příští rok v březnu. Ti lidé práci hledat budou, a bohužel žádnou nenajdou,“ řekl s tím, že by chtěl v regionu vytvořit právě nová pracovní místa. „K tomu stát ani kraj zásadním způsobem nepřispěly. Nevznikají průmyslové zóny, nikdo nepracuje s potencionálními investory, kteří by tady vytvořili nová pracovní místa, zajímavá pro propuštěné zaměstnance OKD,“ prohlásil.
„Domnívám se, že doly Darkov a ČSA se zavřít musejí. Upozorňujeme na neudržitelnou finanční situaci těžařského kolosu několik let, současné vedení kraje i vláda zaspaly a nepřipravovaly se. Vláda by měla urychleně představit sociální program pro horníky, řešit renty i dřívější odchody do důchodu,“ myslí si Zuzana Klusová (Piráti).
Dovoz uhlí je jako ze špatného filmu
V tvorbě nových pracovních míst vidí řešení Pavel Staněk z SPD. „Snažil bych se zajistit nová pracovní místa s tím, co už se dlouho slibuje, tedy restrukturalizace průmyslu, aby přišly nové technologie, které oživí zdejší ekonomiku,“ popsal.
„Problém OKD nás trápí a budeme podporovat udržení těžby a útlumovou křivku minimálně do roku 2028. Polsko a jejich shoda na ukončení těžby polského uhlí do roku 2045 nám dávají naději, že by se útlum dal řešit pozvolna, optimálně tempem tvorby nových pracovních míst,“ dodal Petr Viktorýn za Trikolóru.
Starosta obce Otice Vladimír Tancík (Starostové pro kraj) nebo bývalý náměstek hejtmana Josef Babka (KSČM) rovněž chtějí prosazovat postupný útlum těžby. „Mluví se o dovozu uhlí z druhého konce světa, to je jako ze špatného filmu, většinu uhlí není kde skladovat. Ukončení těžby by se mělo posunout a hledat zdroje jinde,“ uvedl Tancík s tím, že kraj spolu s vládou by měl pomoci s rekvalifikací horníků a s jejich zaměstnáním.
„Vidím to jako zásadní ohrožení celého kraje, a to zejména z hlediska teplárenství a energetiky, protože náš kraj má většinu těchto zdrojů napojenou na černé uhlí,“ potvrdil také Babka, který požaduje postupný útlum do roku 2030. „Politická elita musí daleko intenzivněji jednat s vládou. Využiju naše poslance a vedení strany, aby byl na pana Babiše a vládu vyvinut tlak, aby si tento krok rozmysleli. Útlum vyvolá celou řadu problémů, které nebudeme schopni řešit bez aktivní pomoci státu a bez změny tohoto nešťastného rozhodnutí,“ dodal.
Na severní Moravě se topí jinak
Tradičním problémem kraje zůstává nadále znečištěné ovzduší, které se negativně podepisuje na zdraví obyvatel. Ačkoliv za posledních deset let se situace zlepšila, prach a smog nadále trápí Karvinsko, Ostravsko nebo Frýdecko-Místecko zejména v chladných měsících.
„Obecně pořád platí, že jsme plošně nejznečištěnější region v Česku. Nikde jinde v republice není taková kombinace různých příčin znečištění,“ potvrdila Blanka Krejčí, která vede oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Mezi zdroje škodlivin v ovzduší patří především lokální topeniště, průmysl a doprava. „Máme tu průmyslové dědictví, jehož vliv nelze pominout, i když se významně snižuje. A dnes už možná nejvýznamnější faktor, kterým jsou právě lokální topeniště. Region má hustou zástavbu a více se zde využívá nekvalitních paliv, jako je například vlhké dřevo, v čemž může hrát roli zvyk i příjem. V mnoha případech tak opravdu platí, že v konkrétním domku na severní Moravě se topí jinak než v obdobném v jižních Čechách,“ vysvětluje Krejčí.
Výměnu starých kotlů za ekologičtější lidem usnadňují kotlíkové dotace, na jejichž podpoře se lídři kandidátek shodnou. „U lokálních topenišť jsme umožnili výměnu 17,5 tisíce kotlů v rodinných domech, to je velký posun, už máme vyměněnou přibližně polovinu všech kotlů v kraji,“ popsal hejtman Vondrák (ANO).
Vyjma kotlíkových dotací zmiňují kandidáti i nutnost pokračovat v nastavených opatřeních v dopravě a průmyslu. „Doprava má našlápnuto nejlépe, staví se například obchvaty, aby auta nejezdila přes města. Stejně tak průmysl, kde už toho mnoho udělat nejde, pokud jej nechceme zavřít. Co lze udělat nejlépe, jsou právě lokální topeniště,“ myslí si náměstek Unucka (ODS).
„Je nutné pokračovat ve výstavbě páteřní dopravní infrastruktury a obchvatů měst, včetně železniční dopravy a podpory ekologické dopravy,“ dodává k tomu náměstek Curylo (KDU-ČSL).
„Ve vedení kraje bychom chtěli mimo jiné revidovat integrovaná povolení pro velké znečišťovatele, jako je například Koksovna Svoboda. Problém totiž je, že podle nastavených parametrů nic nepřekračují, ačkoliv v okolí je cítit zápach a jsou překročené limity škodlivin v ovzduší,“ nastínila zastupitelka Karviné Klusová (Piráti), pro jejíž stranu je ve volbách prioritou proměna průmyslu a energetiky s ohledem právě na životní prostředí.
Podle místostarosty Rychvaldu Staňka (SPD) je třeba nejprve určit, kdo se na znečištění v regionu podílí největší měrou. „A podle toho podniknout kroky, aby výsledek byl co nejúčinnější,“ řekl.
Vyvinout tlak na Polsko
Ovzduší ale významně zhoršují také škodliviny z Polska. „Když fouká vítr ze severovýchodu, nasouvá se sem znečištění, které vzniká v jádru černouhelné Hornoslezské pánve. Ačkoliv na polské straně přijali v posledních letech mnohá opatření, ještě se nestačila příliš projevit,“ říká Krejčí.
Právě jednání s Polskem uvádějí někteří kandidáti jako důležitý klíč ke změně. „Zatímco my náš průmysl omezujeme, ten polský se tím netrápí. Na Polsko je potřebné vyvinout tlak a v nejzazším případě podat žalobu u Evropského soudního dvora,“ tvrdí bývalý ostravský primátor Kajnar (ČSSD), podle nějž je třeba i český průmysl důsledněji kontrolovat. „Potřebujeme lépe hlídat, aby opravdu dodržoval takovou míru emisí, jakou má,“ doplnil.
Podle Tancíka (Starostové pro kraj) je třeba jednat s polskými politiky v regionech. „Případně budeme požadovat mezistátní jednání nebo budeme hledat pomoc v orgánech EU,“ dodal. Na celostátní úrovni by mělo Česko jednat s Polskem i podle Babky (KSČM). „Je třeba vyvinout sílu například prostřednictvím ministerstva zahraničí, aby na Polsko tlačilo,“ míní.
„Opatření je třeba dělat synergicky na všech typech zdrojů, nestačí vyřešit jeden z nich. Kdybychom my například hypoteticky provedli veškerá realizovatelná opatření a Polsko nedělalo nic, nebude to stačit. Kdyby to bylo tak jednoduché, už jsme dnes dál,“ dodává Krejčí.
ANO 2011 – 22 zastupitelů
ČSSD – 14 zastupitelů
KSČM – 9 zastupitelů
KDU-ČSL – 8 zastupitelů
Koalice SPD a SPO – 6 zastupitelů
ODS – 6 zastupitelů
Po minulých volbách v roce 2016 vytvořilo koalici hnutí ANO s KDU-ČSL a ODS. Koalice má v pětašedesátičlenném zastupitelstvu většinu 36 hlasů. Strany spolu podepsaly koaliční program Vize 2024, který tak sahá i do nadcházejícího volebního období.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
