Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Den architektury vám může ukázat poklady i ve vašem rodném městě, říká zakladatelka akce

Marcela Steinbachová patří k nejvýznamnějším propagátorům architektury. Foto: SMart Communication.
Marcela Steinbachová patří k nejvýznamnějším propagátorům architektury. Foto: SMart Communication.

Veřejnost stále více fascinuje stará i moderní architektura i možnost prozkoumat jindy nepřístupné stavby. Ta se nabízí třeba během celostátní akce Den architektury od 1. do 7. října. Hovoříme s její zakladatelkou, architektkou Marcelou Steinbachovou.

Stála jste u zrodu akce Den architektury. Jak to celé začalo?

Začalo to před dvaceti lety, když jsem v rámci studií architektury byla jeden semestr ve Vídni. Tam jsem si uvědomila, že v Česku chybí popularizace architektury, jakou jsem viděla u nich. Napadlo mě v tom něco podniknout, dala jsem dohromady další lidi a založili jsme projekt Kruh, který začal pořádat přednášky o architektuře. K desetiletému výročí Kruhu jsme založili festival Den architektury. Měli jsme spoustu kontaktů po celé republice, často na spolky podobné našemu Kruhu, které začaly vznikat. Myšlenkou bylo zapojit tyto organizace do akce, která měla být původně jednodenní, jak naznačuje název, a zapojit do ní architekty střední a mladší generace. Většina architektů totiž měla kanceláře v Praze a Brně. My jsme je vyzvali, aby se vrátili do svých rodných měst a udělali tam procházku pro veřejnost. Tak to všechno začalo. Ale už první ročník nebyl jednodenní, roztáhl se do dvou dnů. Od té doby zájem neustále roste ať ze strany návštěvníků, či měst, která se chtějí zapojit. Začali jsme na přednášky zvát architekty z ciziny a také jsme založili filmový festival Film a architektura, který se v posledních letech koná také každým rokem.

Den architektury se odehrává v úctyhodném počtu měst po celé republice. Jakým způsobem jste do akce nová města zapojovali? Měly o to tamní radnice zájem?

Bylo to obousměrné. Sama jsem architektka a zajímá mě, co nového vzniká. Snahou tedy je, aby se ve Dni architektury objevovaly stavby, které jsou zajímavé a nové. Oslovujeme proto organizace nebo architekty, kteří vystavěli současnou kvalitní architekturu, a nabízíme jim, jestli by nám ty stavby nezpřístupnili. Každý rok také vybíráme určitá témata – letos je to Josef Gočár, Adolf Loos a sociální stavby.

Z druhé strany se ozývají města, že by se ráda zapojila do programu. Často se nám ozve městský architekt. To je funkce, která se začíná objevovat až v posledních letech – čím dál více měst má svého městského architekta. Ti se většinou hlásí sami a provázejí zájemce svým městem. Myslíme si, že ani obyvatelé menších měst nevědí o všech zajímavých stavbách, které tam mají.

Pořadníky na prohlídky slavných vil bývají hned zaplněné. Foto: Den architektury.

Známým příkladem péče o městskou architekturu a urbanismus je Litomyšl. Můžete jmenovat nějaká další taková města, o kterých se třeba tolik neví?

Poblíž Prahy jsou třeba Líbeznice, kde v posledních letech vzniklo několik velmi kvalitních realizací. Naposledy zajímavá hasičská zbrojnice, která je součástí letošního Dne architektury a provede vás jí architekt Tomáš Koumar. Snaží se třeba Mnichovo Hradiště. Ale v každém městě se něco najde. Litomyšl měla na čem stavět, měla zajímavou historii i osvícené vedení. Z mého pohledu by ale mohli pořádat víc otevřených architektonických soutěží.

Je to nějaká současná bolest více měst, že se málo soutěží, aby byla vybrána nejlepší nabídka?

V současné době může město jít několika cestami. Jednou je výběrové řízení na projekt, kde se primárně hledí na cenu. Takových se obvykle šikovní architekti nezúčastňují, protože

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější