Koronavirus versus kůrovec. Vysočina se bojí, aby politici kvůli epidemii nezapomněli na zdevastované lesy
Vysočina patří mezi kraje, které nejvíce postihla kůrovcová kalamita. Boj s jejími následky byl v minulých letech v centru pozornosti. Teď se ale řada místních obyvatel, podnikatelů, majitelů lesů i krajských politiků obává, že pro stát zápasící s epidemií koronaviru nebude obnova lesů prioritou a kvůli blížící se krizi na ni nebude ani dost peněz.
„Příští rok dotěžíme poslední smrky na celém našem majetku, stromy ve stáří kolem dvaceti třiceti let,“ říká starší muž uprostřed vykácené pláně. Široko daleko ale žádné smrky nejsou vidět. Jen na jednom okraji mýtiny stojí skupina menších, na troud suchých.
Slovo „majetek“ označuje čtyři a půl tisíce hektarů lesa, které spravuje Lesní družstvo Štoky. Prošedivělý muž, lesní inženýr Milan Fíla, je jeho ředitelem. Funkci zastává od roku 1995, kdy se přes třicet měst a obcí na Vysočině rozhodlo založit družstvo a starat se o své lesy společně. V Česku je tento postup spíš ojedinělý, podobná družstva obhospodařují jen asi jedno procento celkové rozlohy lesů.
Přes dvacet let vše fungovalo ke všeobecné spokojenosti. Obce dostávaly od družstva každý rok významné přilepšení do svých rozpočtů.
„Tento příjem tvoří asi patnáct procent našeho obecního rozpočtu,“ říká Pavel Královec, starosta městyse Štoky. Asi dvoutisícová obec poblíž křižovatky dálnice D1 se státní silnicí spojující Jihlavu s Havlíčkovým Brodem je největším členem družstva – patří jí zhruba třetina obhospodařovaných lesů.
O lesích v pravém slova smyslu ale dnes mluvíme už jen ze setrvačnosti. Devadesát procent rozlohy
