Kraje po dvaceti letech: příliš nezajímají voliče ani Babiše, nejsou ale jen průtokem peněz
Kraje, které v současné podobě fungují dvacet let, jsou v dopadu na život lidí vnímány jako druhořadý hráč. Přitom mají důležitý vliv na školství, zdravotnictví, dopravu i celostátní politiku.
Spravují některé nemocnice, spadají pod ně silnice druhé a třetí třídy, vybírají ředitele středních škol, mají i kompetence v sociální oblasti.
Analytik organizace EDUin Karel Gargulák připomíná, že právě kraje jsou významné z pohledu vzdělávání. „S reformou financování plně účinnou od letošního ledna se omezil přímý vliv krajů na financování škol, především mateřských, základních, středních či školních družin. Jedním z důvodů byly narůstající rozdíly v prostředcích mezi kraji. Ty však stále ovlivňují část prostředků na některá školská zařízení. Například pro jídelny, poradenská zařízení, školní kluby či domovy mládeže,“ říká Gargulák.
„Další hodně důležitá role je školní poradenství. Kvalita jejich služeb a podpory žákům a rodinám je pro vzdělávání hrozně důležitá například v otázce inkluze. Kraje tahle zařízení často zřizují. Mají také vliv na to, jaké vzdělávací programy jsou poskytovány učitelům,“ dodává analytik.
Jednotlivé regiony navíc každé čtyři roky zpracovávají dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Krajské úřady v různé míře rozhodují o tom, jak bude vypadat soustava škol či oborová nabídka středních škol na jejich území.
Podle politologa Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity kraje obecně řeší techničtější otázky. „Jsou velmi omezené možnosti toho, co může kraj v politické sféře reálně ovlivnit. Je to mnohem více
