V Arménii ani Ázerbájdžánu už příměří nikdo nechce. Teď, anebo nikdy, velí vybičované vášně na obou stranách
Komentář Terezy Souškové: Od uplynulého víkendu přicházejí z Jižního Kavkazu stále znepokojivější zprávy. Léta doutnající konflikt o Náhorní Karabach přerůstá ve válku mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Rozsah vojenských operací, využité techniky a nasazených vojáků, stejně jako reakce obou zemí svědčí o tom, že situace je vážnější než kdy dříve. Jak velká je šance, že se to celé ještě může zastavit?
Od krvavé války a příměří uzavřeného v roce 1994 svádějí obě země pohraniční potyčky, mrtví při nich byli i v roce 2016. Žádná ale nepřerostla do takto otevřeného střetu. Jak Arménie, tak Ázerbájdžán vyhlásily válečný stav, Arménie dokonce mobilizaci, což od 90. let neudělala ani jedna strana.
Ázerbájdžán v některých oblastech přilehlých k linii dotyku vyhlásil noční zákaz vycházení a uzavřel mezinárodní letiště v Baku. Prezident Ilham Alijev ve svých projevech vyzývá k napravení historických křivd a zabrání toho, co prý Ázerbájdžánu po právu patří.
Arménie omezila možnost vycestovat ze země mužům mezi 18 a 55 lety, kteří se zároveň musejí registrovat na místních vojenských posádkách pro případné vyslání do války. Arménský premiér Nikol Pašinjan mluví o bezprecedentním porušení mezinárodního práva a vyzývá k obraně před útočníky.
Na frontu se zatím sjíždějí