Spolu s párou se na vlnách objevila také Ďáblova loď
Parní stroj otevřel cestu k ekonomické globalizaci, jejíž výhody, jakož i nevýhody, dominují světu současnému. Ve století páry se svět objevený v době plachetnic „zmenšil“ a pronikavě změnil. Národy, které na nástup nového pohonu nestačily včas zareagovat, byly hospodářsky i mocensky převálcovány mocnostmi, které páru dokázaly ovládnout a využít ve svůj prospěch. Moře a oceány v tom sehrály zásadní roli.
První skutečnou paroloď představil roku 1803 v Paříži Američan Robert Fulton, jeden z největších vynálezců a inovátorů na tomto poli. Roku 1800 vstoupil do francouzských služeb a jeho původním úkolem bylo sestrojit ponorku. Skutečně se mu to podařilo a jeho Nautilus (ano, totéž jméno pak pro svou ponorku v románu Dvacet tisíc mil pod mořem použije Jules Verne) je považován za první funkční ponorku, ačkoliv nikdy nebyla nasazena do boje. O tři roky později představil na Seině první funkční parník, který zvládl proti proudu táhnout dva nákladní čluny. Francouzské námořnictvo však o loď, která by snad mohla být využita pro invazi do Británie, neprojevilo zájem.
Text je součástí seriálu, který se zabývá fenoménem světového oceánu jako komunikační zóny, prostoru mocenského soupeření a zásobárny přírodních i dalších zdrojů.
Toho využili Britové a zlákali Fultona do svých služeb. Britská admiralita rovněž projevila zájem o ponorku, ale po vítězství u Trafalgaru plavidlo takového určení přestalo být prioritou.
Také proto se roku 1806 vrátil do Ameriky, kde se podílel na