Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nečekaně chytré vrány, znepokojivé strojové obrázky a nebezpečný sex mnohonožek

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Léto skončilo a po dlouhé pauze se vrací pravidelné týdenní zpravodajství z vědy a techniky nazvané Částečný součet – částečný proto, že úplný, dvakrát podtržený, nám nevystaví – doufejme – nikdo nikdy. Dnes o ptačím mozku, umělé inteligenci, rentgenovém zatmění a prapodivných penisech.

Nádherná maličkost pro ty, kdo jsou blázni do kartografie: mapa světa rozdělená čtvercovou sítí deset krát deset stupňů a v každém z těch čtverců největší město. Směs samozřejmého a bizarního. Nutno vidět.

51 % Čechů by stálo o technologické vylepšení svého těla, tedy o proměnu v kyborga. 61 % Čechů věří, že roušky brání šíření covidu. První z těchto průzkumů si zadala společnost Kaspersky, aby jemně upozornila, že taková vylepšení se nevyhnutelně také stanou terčem hackerů (a kupte si náš antivirus včas!). Druhý zmíněný průzkum dělala agentura Nielsen Admosphere a zajímavý je na něm časový vývoj: v dubnu rouškám věřilo 70 % dotazovaných. Jaký postoj k rouškám mají specificky zájemci o kyborgizaci, není známo. Pokud je však průnik obou množin neprázdný, pak bych odhadoval, že kyborgové antirouškaři si žádný antivirus nekoupí, a to ani od Kasperského, ani od nikoho jiného. Což může potenciálně vést k situacím ještě pozoruhodnějším, než v jakých se plácáme dnes.

Pozorovat planetu u hvězdy v jiné galaxii vypadá jako příklad absolutní nemožnosti. Galaxie jsou daleko (miliony světelných let) a planety malé – koneckonců, pořád ještě nevíme, zda se nějaká neznámá planeta nenachází v naší vlastní sluneční soustavě, daleko za oběžnou drahou Pluta. Tým astrofyziků z Harvardu přesto takový objev ohlásil: ve Vírové galaxii neboli M51 vzdálené asi 23 milionů světelných let. Planeta velikosti Saturnu obíhá kolem dvojhvězdy, jejíž jednou složkou je buď neutronová hvězda, anebo dokonce černá díra. Ta odsává hmotu z druhé hvězdy, výsledkem je jeden z nejintenzivnějších zdrojů rentgenového záření na naší obloze. A planeta při svém oběhu čas od času

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější