Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co děláme špatně, že sucho sužuje českou krajinu? Zeptali jsme se odborníků i ministrů

Obnažené koryto řeky je jen jedním z mnoha alarmujících projevů sucha. Foto: archiv ČHMÚ
Obnažené koryto řeky je jen jedním z mnoha alarmujících projevů sucha. Foto: archiv ČHMÚ

Sucho stále častěji sužuje krajinu i lidi a nelze se jej zbavit mávnutím kouzelného proutku nebo jednoduchou změnou legislativy. Přesto jsme se zeptali odborníků, lidí s praktickými zkušenostmi i lidí, kteří mohou postup státu ovlivnit, na tři základní otázky: Co dnes děláme ve vztahu k suchu špatně? Co se povedlo zlepšit? A existuje nějaké opatření, které bychom měli či mohli udělat hned?

Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje, starostka obce Mnichovice, které sucho v roce 2018 částečně odstavilo tekoucí vodu

Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Zemědělské sucho a vysoké procento znečištění podzemních vod jsou důsledkem nešetrného hospodaření na obrovských půdních celcích. V Česku jsou neefektivně a nelogicky rozdělené kompetence k nakládání s vodou. Kontrolu hospodaření s vodou a půdou má dnes na starosti ministerstvo zemědělství, ochranu vody a půdy pak ministerstvo životního prostředí. V praxi se ale obě instituce účinně nedoplňují, hospodaření a ochranu přitom od sebe nelze oddělovat.

Dále tu máme několik způsobů, jak recyklovat šedou vodu. Současný vodní zákon nicméně recyklaci vod dostatečně neřeší a zákon o odpadech obsahuje četné chyby. Potřebujeme novely obou norem. Také je třeba zakotvit ústavní právo obyvatel na pitnou vodu. Zdroje pitné vody mají sloužit v prvé řadě k zásobování lidí, což by mělo být konkrétně zajištěno prostřednictvím obcí a na neziskovém základě.

Co se povedlo zlepšit? Hlavně české obce, mikroregiony, některé firmy nebo i jednotliví občané či spolky se už řadu let snaží se suchem bojovat. Opatření tedy vycházejí spíše zdola, z míst, kde lidé bydlí, a mají k nim vztah. Jsou to například obnova či budování mokřadů, tůní a remízků nebo vysazování alejí, které ale nemají dostatečnou, promyšlenou a systematickou podporu od státu. Pomoci by mohla novela zákona o dani z nemovitých věcí, která by mimo jiné obsahovala jasnou definici pojmů remízek, háj či větrolam, a díky tomu by zemědělci, kteří tyto prvky v krajině udělají, byli od nesmyslné daně osvobozeni. Naopak si myslím, že by mělo být schváleno daňové zvýhodnění pro majitele pozemků, kteří taková opatření udělali.

Jedním z nejjednodušších nástrojů, jak podpořit udržitelnost vody v krajině, je

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sucho mění Česko

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější