Patnáct událostí z vědy a techniky za rok 2018, které nutí k zamyšlení
Rok, s nímž se zvolna loučíme, přinesl očekávanou dávku novinek, závažných událostí i krátkodechých senzací též ve vědě a technologiích. Vybrali jsme pro vás ty, které jsou příznačné pro dobu, v níž žijeme; ty, o kterých ještě uslyšíme a stojí za to jim rozumět. A dokonce jsme je seřadili do žebříčku.
Pomiňme na chvíli Nobelovy ceny a jiné důležité, ale standardní záležitosti. Zkusme hledat ducha doby. Události, které hýbou světem, ať už jsou velké, či malé, jasně patrné, či skryté pod povrchem dění.
15. Čínský systém sociálního skóre
Jedna z věcí, které se o něm vyprávějí, není pravdivá: neexistuje bodovací systém, v němž by byly zásluhy a chyby jednotlivce převedeny do jednoho čísla. Zatím ne. Ale ani to není potřeba. Co od roku 2018 zaručeně existuje, to je celostátní sdílení dat o každém aspektu života občana. Finanční a zdravotní situace, dopravní přestupky, sklony k alkoholu, a naproti tomu třeba dárcovství krve, dobrovolná práce v komunitě, členství v různých organizacích. Plus přehled online aktivit. Plus záznamy z všudypřítomných bezpečnostních kamer.
Tohle všechno se sčítá a vyvozují se z toho závěry. Řádní občané mají výhody, ostatní mají potíže: nekoupí si letenku nebo jízdenku na rychlovlak, půjčku v bance dostanou na vyšší úrok nebo vůbec ne. Čínský stát zatím jen testuje, co všechno se dá dělat, když máte obrovská data a minimální respekt vůči lidským právům. Systém může nakonec být i populární, protože kdo žije řádně – v souladu nejen se zákony, ale s představami vedení státu o žádoucím životním stylu – ten získá spoustu výhod. U nás v ČR e-government zaostává. Možná to nakonec není až tak špatná věc, když se podíváme na Čínu, kde šlape jako hodinky.
14. Rydbergův polaron
Z jevů, které jsou ve fyzice nejzajímavější, se dost velká část odehrává při teplotách těsně nad absolutní nulou. Hmota se tam chová jinak: helium samo leze z nádoby ven, elektrický odpor přestává existovat. Supratekutost a supravodivost, to je stará vesta. Letos se však experimentálním fyzikům povedl jiný zajímavý kousek. Americko-rakouský tým pracující na Rice University v Houstonu dokázal při extrémně nízké teplotě vytvořit složité struktury z atomů stroncia uzavřených dovnitř jediného atomu.
To vypadá jako překlep, ale je to tak. Vtip je v tom, že se jim podařilo atom zvětšit na tisícinásobek. Pak už je v něm pro další, normálně velké atomy místa dost. „Nafukování“ atomu se dosáhne dodáním přesného množství energie na přesně určené místo, tím se zvětší jeho elektronový obal. Jako byste přiměli planety, aby odlétly od Slunce mnohem dál. Výsledný útvar, pojmenovaný po švédském fyzikovi z devatenáctého století, má velmi krátkou životnost, jen několik mikrosekund.
K čemu je to dobré? Prozatím k ničemu. Jednou by se tohoto jevu možná dalo využít v kvantových počítačích. Hlavně však jde o další kamínek do skládanky, kterou je fyzika nízkých teplot. V ní se dost možná skrývá klíč k mnohému z toho, co o podstatě světa zatím nevíme.
13. Falcon Heavy k Marsu
Od letoška patří nejvýkonnější funkční kosmická raketa soukromé společnosti. SpaceX úspěšně vyzkoušela raketu Falcon Heavy. Ta vynesla na oběžnou dráhu kolem Slunce dosti svérázný náklad – automobil Tesla Roadster s figurínou ve skafandru. Dráha je eliptická, v nejvzdálenějším bodě dosahuje dráhy Marsu. Pro skutečný let na Mars chystá Elon Musk výkonnější nosnou raketu známou pod zkratkou BFR: B jako Big, R jako Rocket a to F se poslední dobou oficiálně čte taky jako Falcon, aby se s tím dalo vystupovat v televizi.
Větší praktický význam než Mars má skutečnost, že Falcon Heavy dokáže vynést na oběžnou dráhu kolem Země až 64 tun nákladu. Americké a sovětské rakety v minulosti měly ještě větší nosnost, dnes však už nic v této kategorii není k dispozici – závody mezi velmocemi skončily a ekonomicky nedávala tak velká raketa smysl. SpaceX však jako první
