Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Za obezitu může prostředí a diety jsou nesmysl. Nesledujte svou váhu, ale obvod pasu, říká odborník

Ivan Majerčák. Foto: archiv I. M.
Ivan Majerčák. Foto: archiv I. M.

Ukažte mi někoho, kdo si zlomenou nohu léčí návodem z bulvárního časopisu. Tak proč si jinou nemoc – obezitu – tak léčí? diví se lékař Ivan Majerčák.

Kdy lidé začali tloustnout? Po revoluci v roce 1989?

Ne. Souvisí to s tím, jak se máme. Po druhé světové válce problém s obezitou nebyl. Jak jsme se postupně měli ekonomicky lépe, stávali jsme se obéznějšími.

Bohatnutí tudíž přináší obezitu?

Medicína říká, že žijeme v obezitogenním prostředí. Jeden švédský profesor vypočítal, že už jen používáním dálkových ovladačů a mobilů nachodíme o desítky kilometrů ročně méně než kdysi.

Předtím musel člověk vstát a fyzicky přejít k televizi, rádiu nebo pevné lince a vrátit se na místo. Dnes pro přepnutí programů, stanic či telefonování nemusí udělat ani krok. Pouze tato jedna věc způsobila, že u průměrného 70kilového člověka přibude 0,8 kilogramu až jeden kilogram zásobního tuku ročně.

Dnes třeba také sednete do auta, dojedete si do obchodního centra, zaparkujete v podzemní garáži a výtahem nebo eskalátorem se necháte vyvézt na nákupní plochu.

Když si k tomu připočteme, že netrpíme nedostatkem potravin, naopak jejich nabídka převažuje, včetně nezdravého rychlého stravování ve fastfoodech či baget z čerpacích stanic a podobně, vidíme, že obezitogenní prostředí je všude kolem nás. To však neovlivníme. Ovlivnit můžeme pouze své chování.

V čem to chování selhává?

Když jsme před 25 lety sestavovali jídelníčky pro obézní lidi, všimli jsme si, že mají příliš vysoký energetický příjem. Reálně snědli víc, než byli schopni pohybem spálit. Například kvůli tomu, že celý den proseděli v práci. Takovým stačilo snížit energetický příjem a zhubli.

Dnes ale počet lidí, u nichž obezitu způsobil příliš vysoký energetický příjem, klesá. Mají spíše špatné složení stravy, v překladu nesprávné poměry tuků, cukrů a bílkovin. Nebo mají tyto poměry sice v pořádku, jenže všechno spořádají mezi sedmou a desátou večer. Od rána hladoví a večer se nacpou.

Je tedy nutné jíst každé tři hodiny? Vychází to na pět jídel denně – snídaně, svačina, oběd, svačina a večeře.

Přesně tak. Stačí si vzít jablko nebo energetickou tyčinku, a i když pořád sedíte u počítače, okamžitě se do práce pouští také metry hladkého svalstva, tedy celý trávicí systém. Ani si to neuvědomujete a spalujete energii trávením jídla.

Obézní lidé obvykle nesnídají a stravují se nepravidelně. V celkovém součtu ani nesní více než ti, kteří jí pětkrát denně, ale tím, že do sebe všechno nacpou večer, logicky přibírají na váze.

Řeknu to jinak – je medicínsky prokázané, že pokud ráno sníte například hemenex, přiberete z něj méně, než když si ho dáte večer. Během dne totiž

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Zdravotnictví

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější