Celebrity zlehčováním covidu ovládly český Facebook, překrucují ale fakta
S druhou vlnou epidemie v Česku sílí i hlasy, které varují před opětovným zaváděním omezení. Proti „panice z koronaviru“ se v uplynulém týdnu na Facebooku postavilo několik osobností showbyznysu. Jejich tvrzení, která Deník N ověřil, odrážejí nejčastější mýty, jež v souvislosti s virem kolují.
Muzikant Janek Ledecký natočil video, ve kterém mluví o tom, že koronavirus není takovou hrozbou, za niž se vydává. Zpěvačka Bára Basiková napsala v podobném duchu velmi emotivní status. Lucie Bílá na videu z izolace přirovnává covid-19 ke chřipce.
Tyto příspěvky byly nadmíru úspěšné, v podstatě český Facebook ovládly. Dokládají to data počtu interakcí – tedy to, jak moc se příspěvky sdílí, komentují a jak jinak se na něj reaguje. Status Basikové a video Ledeckého se zařadily mezi tři nejúspěšnější příspěvky na Facebooku za posledních třicet dnů.
Video Janka Ledeckého dosáhlo bezmála dvou milionů zhlédnutí, status Basikové sdílelo přes 40 tisíc uživatelů. Zpěvaččin příspěvek získal celkově přes 92 tisíc facebookových interakcí, což je v posledních týdnech suverénně nejvíc na celé sociální síti v této zemi, Ledecký má bronz se 72 tisíci interakcí. Na poměry českého Facebooku jsou to obrovská čísla.
Jejich produkce má společný rys. Celebrity se ve svých výstupech dopouštějí výrazného zjednodušování problému, faktických přešlapů a zkreslení, často i zjevných manipulací. Zda vědomě, není jasné. Deník N oslovil Basikovou i Ledeckého, ani jeden zatím nereagoval. (Janek Ledecký reagoval v neděli 27. září, viz greybox níže.)
Ledecký například na videu představuje graf počtu nakažených a zemřelých ve světě, kterým dokládá, že se podle něj nic moc závažného neděje. „Zatímco počet nakažených narůstá, počet úmrtí nevykazuje za šest měsíců žádný růst,“ říká Ledecký.
Dostupná data ukazují, že se počet úmrtí spojených s nemocí covid-19 cca od poloviny dubna stabilizoval. A to i růstu denních případů navzdory. Není ovšem pravda, že by vůbec nevzrostl, jak tvrdí zpěvák. Počet denních úmrtí prudce exponenciálně vzrostl právě od února do dubna a od té doby se drží na úrovni cca 5 tisíc.
Ovšem z grafu, který Janek Ledecký prezentuje, to není dobře vidět, neboť na jedné škále spojuje jak počet nově nakažených, tak i počet úmrtí. Zatímco potvrzených případů jsou celosvětově každý den stovky tisíc, počet úmrtí roste o tisíce, křivka s úmrtími se tak ve spojeném zobrazení „plazí při zemi“, jde tedy o optický klam.
Při přípravě článku jsme požádali Janka Ledeckého o odpovědi na otázky, jak se formoval jeho názor na to, jak stát řeší epidemii, a z čeho pramení jeho současná nedůvěra. Zároveň jsme upozornili, že i ve Švédsku platí (a celé léto platila) omezení veřejných akcí a podobně. Odpověď přišla v neděli 27. září.
„Covid 19 naplňuje úplně všechny stávající definice náboženství. Má své proroky, fanatické stoupence i fanatické odpůrce. Většina náboženství více nebo méně profituje z lidského strachu ze smrti. Na oplátku nabízejí i nějaký ten návod, jak to tady do té smrti překlepat. Covid 19 kromě strachu a vidiny apokalypsy nenabízí nic. A ve jménu vzájemné solidarity a sociální zodpovědnosti nám bere nám všechno, co jsme měli rádi.
Co se týká videa. K současné situaci se vyjadřuji jako občan, můžu se samozřejmě mýlit, ale pokud svým jednáním nenaplním skutkovou podstatu trestného činu, můžu si říkat, co chci. Na rozdíl od vyjádření odborníků, kteří za eventuální škody, které svým vyjádřením, nebo jednáním způsobí, nesou plnou odpovědnost. V rovině trestněprávní to nebude snadné dokazování. Ale v rovině občanskoprávní to půjde jak po másle.
Jsem zvědavý, jestli jsou na to pojištění ti samozvaní věrozvěstové, co se nemůžou nabažit světel ramp a mediálního výslunní. A jestli ne, tak se nedivme, že tu svou vizi budou bránit za každou cenu.
Co se týká Švédska, dal jsem si tu práci a nastudoval za poslední týden, co se dalo. A přiznávám, že to hodnocení přístupu Švédska bylo trochu zjednodušené. Nicméně jsem pořád přesvědčený, že z toho vybruslili v celosvětovém měřítku zdaleka nejlépe. Ale tu diskuzi o správném postupu v současné situaci by měli vést odborníci. Tím nemyslím pouze epidemiology. Tohle je globální celospolečenská krize a debaty o jejím překonání se z principu musí účastnit odborníci z dalších lékařských oborů a z finančního a ekonomického sektoru. Ohlas na ten můj FB post ukazuje, že nejsem zdaleka jediný, kdo si tohle myslí.
Také podle Basikové je celá pandemie nesmyslné téma. „Na všech odborných a povolaných místech se dozvídáme stále totéž. Že koronavirus není nebezpečný víc než silná chřipka, infekce nebo jiná viróza. Zdravý člověk ve středním věku nemá při nakažení vážnější problém. Nemoc proběhne a zase zmizí. Samozřejmě ti, kteří již nějakou nemoc mají nebo jsou již ve vyšším věku, se musejí chránit stejně tak, jako když bývají na podzim chřipkové epidemie. A to je celý,“ napsala zpěvačka.
O vyjádření jsme požádali také zpěvačku Báru Basikovou. Odpověď přišla v pondělí 28. září.
„V první řadě bych chtěla ujasnit jednu věc. Nejsem odborník, lékař ani politik, a na svých sítích jsem zveřejnila pouze svůj osobní názor, který absolutně nikomu nevnucuji. Jak se ovšem ukázalo, můj text vyvolal obrovské množství souhlasu a podpory.
Domnívám se, že když se na jaře náš stát postavil k dramatické situaci razantně, bylo to správné, ale nepřiměřeně dlouhé. V následujícím období, kdy bylo monitorování nakažených a hospitalizovaných pod kontrolou, se mělo normálně pokračovat v běžném životě. Průběh přenosu nemoci je u nás od počátku stále sledován a situace korigována, protože virus už odsud nezmizí, bude tu stále, a všichni se pravděpodobně postupně nakazíme a vytvoříme si protilátky. Žádnými zákazy se viru nezbavíme, jen jde o to, být na léčbu vybaveni a neonemocnět všichni najednou.
Velmi se mi líbí vyjádření MUDr. Jana Žaloudíka (onkolog, pozn.red.), který podal naší vládě návrh, jak by mohla se současnou situací naložit, a popsal konkrétní kroky, jak při tom postupovat.“
Chřipečka vs. covid
Ano, u naprosté většiny infikovaných skutečně probíhá covid-19 jako lehké, nebo i velmi nepříjemné respirační onemocnění, ale u části z nich, často až s odstupem dvou až tří týdnů, dojde ke zvratu. V té chvíli se proti viru vzbouří imunitní systém a nastávají závažné potíže včetně selhávání plic. Stává se to především u pacientů, kteří mají takzvané komorbitidy, tedy přidružené zdravotní problémy – ty ale mohly být dosud skryté.
I „chřipečka“, na niž se tak často odvolávají ti, kteří mají tendenci závažnost covidu zlehčovat, může mít u jinak nemocných nebo starých lidí těžký průběh, ročně na ni jen v Česku zemřou až dva tisíce lidí. Běžná sezonní chřipka (nemluvíme zde o kmenech, které v minulosti způsobily velmi ničivé epidemie, viz rozhovor s infektologem Ladislavem Machalou) má ale jiný průběh a hlavně je její výskyt (někdy regionálně epidemický) rozložený v delším časovém horizontu, nehrozí tak kolaps nemocnic.
Ale zpět ke covidu. „Společný jmenovatel komorbidit, které mohou průběh nemoci zásadně zhoršit, je zánět. Ateroskleróza. Diabetes. Nádory. Když je tělo nastavené do dlouhodobého prozánětlivého stavu, má v sobě látky, které budou usnadňovat a zesilovat neadekvátní silnou imunitní reakci,“ vysvětluje imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Podobný prozánětlivý stav nastává v těle také při těžké stresové zátěži, při dlouhodobém nedostatku spánku a u obézních lidí. „Obezita je proto významnější rizikový faktor než stáří. Sedmdesátiletý štíhlý, zdravý člověk je na tom lépe než obézní čtyřicátník,“ podotýká imunolog.
Promoříme se nejspíš dřív, než bude vakcína, říká imunolog
Podle něj problémem není samotný virus, ale právě zvrat, který v respiračním onemocnění nastává kvůli nepřiměřeně velké a bouřlivé reakci imunitního systému a s tím souvisejícímu poškození tkání, včetně plic.
„Reakce se násobí a násobí. V dolních cestách dýchacích vytvoří imunitní buňky zánět a postupně se v nich hromadí velké množství viskózního, špatně rozpustitelného hlenu, uvolňuje se železo z červených krvinek. Hlen je pohřebištěm buněk imunitního systému. To vše dohromady zesiluje zánět. Je to začarovaný kruh,“ říká Drbal.
„Takže, o co tady jde?“
Zmínění umělci ovšem tvrdí, že v Česku umřelo jen minimum lidí, což podle nich dokládá, že virus je umělé téma. „A že tu zemřelo dvě stě lidí na koronavir, když nás je tady deset milionů? To je nějaká hrozba, nějaká katastrofa? Můj kamarád měl covid minulý týden, dva dny teplota a kašel, a to bylo všechno. Takže o co tady jde?“ ptá se ve svém příspěvku Basiková.
V Česku podle oficiálních dat zemřelo přes 550 lidí s pozitivním testem na covid-19, přičemž v posledních dnech případy úmrtí rostou. Stejně jako počet hospitalizovaných, kterých přibývá výrazně a podle prognóz (pokud ochranná opatření již brzo zásadně nezvrátí vývoj) mohou se zpožděním dvou až tří týdnů narůst enormně.
Právě zátěž nemocnic je největším rizikem druhé vlny epidemie. Stát se chce vyhnout situaci, kdy by hospitalizaci nebo přímo intenzivní péči potřebovalo najednou tolik lidí, že by pro ně nedostačovaly prostorové a hlavně personální kapacity.
To by totiž mohlo vést ke zmíněnému kolapsu zdravotnického systému. Restrikce mají rozložit přírůstky nakažených v čase tak, aby se o vážné případy dokázali zdravotníci postarat průběžně – pak je velká šance, že nemocní přežijí.
Švédský model jako ideál, nebo mýtus?
Ledecký a Basiková také kritizovali česká opatření proti koronaviru a shodně uvedli, že jsme se měli inspirovat švédským přístupem. „Švédsko nesáhlo k žádným drastickým opatřením. Řeklo obyvatelům, ať jsou k sobě ohleduplní. Pokud budou nemocní, ať zůstanou doma, a když už nedejbože musíte jít ven pro léky nebo pro nákup, vemte si roušku a dávejte pozor, ať nikoho nenakazíte,“ zmínil Ledecký.
„Proč jsme se ke covidové situaci nepostavili jako Švédsko, které už to má za sebou a dávno je dál?“ ptá se Basiková.
Předně uveďme, že ve Švédsku zemřelo kvůli nákaze výrazně více lidí než u nás – dosud přibližně šest tisíc. Oba zpěváci navíc ignorují fakt, že se Švédsko sice na jaře vydalo cestou ochrany ohrožených skupin, doprovází ji ale také řada restriktivních opatření. Během léta ve skandinávském státě platila mnohem přísnější pravidla než v Česku.
Do země smí jen lidé z členských států Evropské unie. Až do prvního října v zemi platí zákaz návštěv v zařízeních s pečovatelskou službou, je zakázáno pořádat akce nad 50 účastníků. Při porušení pravidel hrozí pořadatelům nejen pokuta, ale dokonce až půlroční vězení. To se týká i veřejných shromáždění, mezi která patří demonstrace, mše nebo přednášky ve školách.
Omezení koncertů, divadel nebo kin, které také může navštívit nanejvýš padesát lidí, jsou zásahem do švédské ekonomiky, stejně jako restrikce, jež se týkají restaurací a barů. Jejich návštěvníci musí sedět a dodržovat minimálně metrové rozestupy. Provozovatelé jsou povinni zajistit, že se hosté nebudou shlukovat. Žádné takové opatření v Česku až do posledních dní neplatilo.
Ledecký na podporu svého argumentu, že Švédsko řeší koronavirus dobře a má po problémech, vytáhl i data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Z nich podle zpěváka vyplývá, že nejméně zasaženou zemí v Evropě je právě severská země.
Aktuální data přitom ukazují, že i ve Švédsku v posledních dnech roste počet potvrzených případů. Nutno spravedlivě dodat, že Ledecký v době publikování svého videa pracoval z daty z 10. září, jak sám uvádí. Aktuální údaje ukazují, že v zemi bylo za posledních 14 dnů potvrzeno 36 případů nákazy na 100 tisíc obyvatel. Tedy více než v Itálii, Německu, Polsku a některých dalších státech. Česká republika je v této metrice druhá nejhorší v celé Evropské unii.
Pokud se navíc podíváme na data Eurostatu, ani mírná cesta Švédsku ekonomicky prozatím příliš nepomohla. Země trpí výrazným ekonomickým propadem jako další evropské státy. Ve druhém čtvrtletí se propadla o 8,3 procenta HDP. Pro srovnání – český propad byl pouze o 0,4 procentního bodu vyšší.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
