Volby půjde odložit opakovaně a krizový štáb bude těžší obejít. Víme, jak chce Hamáček změnit bezpečnostní zákony
V záplavě zpráv o epidemiologické situaci a výměně ministra zdravotnictví zapadla jedna neméně významná událost, která se také týká boje proti šíření nemoci covid-19. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) totiž představil novelu ústavního zákona o bezpečnosti včetně krizového zákona. Z materiálů, které má Deník N k dispozici, vyplývá, že kromě zavedení nového stavu nebezpečí chce vnitro navíc v ústavě zakotvit i Ústřední krizový štáb – tedy orgán, s jehož aktivací premiér dlouho otálel.
O tom, že novela míří do meziresortního připomínkového řízení, informoval Hamáček stručně po pondělním jednání krizového štábu. Navzdory tomu, že se jedná o změnu významné části bezpečnostního systému, ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová (za ANO) vyhověla jeho žádosti a zkrátila lhůtu pro připomínkové řízení na 10 dní.
„Slib udělat revizi bezpečnostní legislativy jsme splnili. Navrhli jsme zavést nový a mírnější nouzový stav, stav nebezpečí, který bude mezistupněm mezi stavem normálním a stavem nouzovým,“ oznámil Hamáček bez dalších podrobností s tím, že na návrhu našel „plus minus politickou shodu“.
Hamáčkem představená novela, jejíž znění má Deník N k dispozici, mění především