Volby půjde odložit opakovaně a krizový štáb bude těžší obejít. Víme, jak chce Hamáček změnit bezpečnostní zákony
V záplavě zpráv o epidemiologické situaci a výměně ministra zdravotnictví zapadla jedna neméně významná událost, která se také týká boje proti šíření nemoci covid-19. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) totiž představil novelu ústavního zákona o bezpečnosti včetně krizového zákona. Z materiálů, které má Deník N k dispozici, vyplývá, že kromě zavedení nového stavu nebezpečí chce vnitro navíc v ústavě zakotvit i Ústřední krizový štáb – tedy orgán, s jehož aktivací premiér dlouho otálel.
O tom, že novela míří do meziresortního připomínkového řízení, informoval Hamáček stručně po pondělním jednání krizového štábu. Navzdory tomu, že se jedná o změnu významné části bezpečnostního systému, ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová (za ANO) vyhověla jeho žádosti a zkrátila lhůtu pro připomínkové řízení na 10 dní.
„Slib udělat revizi bezpečnostní legislativy jsme splnili. Navrhli jsme zavést nový a mírnější nouzový stav, stav nebezpečí, který bude mezistupněm mezi stavem normálním a stavem nouzovým,“ oznámil Hamáček bez dalších podrobností s tím, že na návrhu našel „plus minus politickou shodu“.
Hamáčkem představená novela, jejíž znění má Deník N k dispozici, mění především
Dobří přátelé vám sdílejí kvalitní informace
Milion chvilek pro demokracii vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma jen po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud ji ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.
Můžete také .
