Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Současná česká literatura patří ženám. Píší hodně, píší lépe

Kateřina Tučková již chystá k vydání nový román. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Kateřina Tučková již chystá k vydání nový román. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Když si letos ocenění Magnesia Litera přebírali samí muži, vyvolalo to právem otázky, ba pobouření. V situaci, kdy českou literaturu „válcují“ především ženy, to totiž působilo jako podivný anachronismus, průhled o sto let nazpátek.

„Končí pyjarchát, začíná ňadriarchát.“ – „Proč muži nepřenesou přes srdce, že něčeho dosáhneme bez nich, a líp?“ Dva citáty, které znějí málem výhrůžně. A to jde „jenom“ o literaturu. Autory jsou úspěšní čeští spisovatelé Petr Stančík a Radka Denemarková. Ty argumenty mají sice různé čitatele (Stančík soudí, že na vině jsou spodní vody plné endorfinů, které rozpouštějí mužství; Denemarková bojuje proti reziduím patriarchátu), ale jmenovatel je společný: Českou literaturu posledních dekád dělají hlavně ženy, spisovatelky mladší a střední generace.

Je to tak: prodeje knížek dneska lámou ženy, ceny si odnášejí ženy, v překladu je zájem hlavně o ženy. Zatímco z devadesátých let minulého století vyčnívají jako milníky romány Jáchyma Topola (Sestra) nebo Jiřího Kratochvila (Uprostřed nocí zpěv), po roce 2000 jdou ke slovu čím dál častěji spisovatelky. Sbírají jednu cenu za druhou; třeba Bianca Bellová poslední Cenu Evropské unie za literaturu, zmíněná Denemarková rovnou čtyřikrát prestižní Magnesii Literu anebo Anna Cima loňskou Cenu Jiřího Ortena.

Prodávají náklady, o kterých se Topolovi nebo Kratochvilovi ani nesnilo: ne desítky, někdy až stovky tisíc výtisků jako v případě Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové nebo Hany Aleny Mornštajnové. A zahraniční nakladatelé jejich práci poptávají čím dál víc.

Jestliže před pár lety měl svou hvězdnou hodinu Patrik Ouředník s Europeanou, a před ním Jaroslav Hašek, Bohumil Hrabal, Milan Kundera a Karel Čapek, dneska si štafetu podávají zmíněná Tučková, Mornštajnová, Bellová a Denemarková. A dál třeba Petra Soukupová, Viktorie Hanišová nebo Anna Bolavá. Co je za tím? Kde se ta ženská síla ve slovech najednou vzala?

Outlá, slabá žena

Důvodů, proč jsou české spisovatelky a ženy obecně „in“, je jistě víc, ale ten základní,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější