Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Uprostřed sporu mezi komunismem „naším“ a internacionálním. Před sto lety začalo vycházet Rudé právo

V roce 1929 převzal vedení komunistické strany Klement Gottwald a o jejím dalším směřování bylo rozhodnuto. Foto: ČTK
V roce 1929 převzal vedení komunistické strany Klement Gottwald a o jejím dalším směřování bylo rozhodnuto. Foto: ČTK

Jedenadvacátého září 1920 vyšlo první číslo Rudého práva. Začínal se rodit československý komunismus. O sto let později část české veřejnosti tápe mezi radikálním antikomunismem a lopotným hledáním celospolečenské viny za minulý režim. Pohled do historie komunistického tisku může být v tomto hledání nápomocen.

Ten spor není ale nový – od dvacátých let minulého století řešili zdejší komunističtí ideologové, a nejen oni, problém: buď je náš komunismus národní a patří nějak k nám, vychází ze zdejších sociálnědemokratických tradic, má tedy svou vnitřní českou logiku a smysl a jsme tak či onak jeho součástí. Nebo jde o import z Moskvy a pak stojí na principu my a oni, ti druzí, a ono kolektivní my je z problému v zásadě vyviněno.

Tento rozpor – komunismus národní nebo internacionální – stál už na počátku komunistické historie u nás a tedy také u kořenů Rudého práva, které začalo vycházet několik měsíců před založením KSČ. Stalo se tak součástí příběhu o bolševizaci tradiční české sociální demokracie.

Sociální demokracie se po vzniku republiky začala štěpit na konzervativní a radikální křídlo. Právě podzim 1920 přinesl rozhodující krok, kdy radikální levicové křídlo sociální demokracie mělo za to, že je třeba stranu po sovětském vzoru bolševizovat. Moskva se totiž

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější