Covidová etiketa: dva příběhy z Prahy a Brna, které se významně liší
Situace nemohla být rozdílnější. V centru Prahy nedaleko Kampy se na zahradě francouzského velvyslanectví loučil ambasador Francie, který po téměř čtyřech letech opouští post v Praze. Téměř ve stejnou dobu se v Brně scházeli jihomoravští zastupitelé, kteří se sjeli do sálu krajského úřadu.
Velvyslanec Roland Galharague byl aktivním účastníkem společenského života v Česku, měl spoustu přátel, a tak byla zahrada barokního zámečku na Velkopřevorském náměstí plná lidí, kteří na slovo s ním dokonce stáli frontu. U vstupu stál stolek s dezinfekčním gelem a ubrousky, u kterého se každý zastavil a očistil si ruce. Kdo zapomněl roušku, mohl si vzít některou z těch jednorázových, které byly k mání hned vedle.
V brněnském sídle krajského úřadu se uvnitř budovy sesedlo pětašedesát zastupitelů a dvacet úředníků. Mnozí z nich se ten den také viděli naposledy, protože se blíží konec volebního období a není jisté, kdo a kolik z nich se po volbách vrátí.
Tak jako na zahradě Buquoyského paláce nosili všichni do jednoho roušky a odkládali je pouze v okamžiku, když jedli nebo pili, i uvnitř brněnského sálu měli zastupitelé při jednání až na výjimky roušky nebo šátky.
Ale když se politici, diplomaté, novináři a další hosté s velvyslancem zdravili, nikdo si