Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Nakažení, nenakažení. Když se chytrá karanténa poroučí, uvolní prostor chytré horákyni

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Surfujeme na druhé vlně epidemie. Tentokrát je to, zdá se, cunami. Praha přepíná na epidemiologickém semaforu na červenou, zdejší vysoké školy zahájí zimní semestr povinně distančně. Od pondělí budou v Praze, ale i v dalších okresech i venkovní akce nad sto lidí v rouškách. Bude obnoven krizový štáb. Premiér Babiš nevyloučil nové vyhlášení nouzového stavu. Exponenciální nárůst zpráv o nových opatřeních a změnách se pro vás pokusila zachytit Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Počet prokazatelně nakažených, tedy lidí pozitivně testovaných na covid-19 roste exponenciální řadou, stejně strmě roste i počet nových opatření, omezení, zákazů a doporučení.

Proto dnešní Notes neotvírám odkazem na jeden konkrétní článek Deníku N, ale na naše online zpravodajství Minuta N, ve kterém se celá redakce snaží pochytávat všechny změny a novinky ze všech relevantních zdrojů. Pokud chcete být v obraze, váš první klik by měl vést sem.

Od pátečních 18 hodin platí v Praze také zákaz návštěv ve všech zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Od pondělka bude v Praze, ale také na Zlínsku, Uherskohradišťsku, Kroměřížsku a v okrese Cheb platit povinnost nosit roušku i na venkovních akcích nad 100 lidí.

Od pondělí také svou činnost obnoví krizový štáb.

Dálkové studium. A teď už od krátkých zpráv k podrobně zpracovaným tématům. Prokop Vodrážka zaznamenal reakce rektorů na oznámení primátora Hřiba o nařízení distanční výuky pro pražské vysoké školy v nadcházejícím semestru. (Podle hygieniků neplatí zákaz přítomnosti studentů na vysokých školách v případě zkoušení do 10 lidí, laboratorní práce do 15 lidí a praktické výuky).

Zůstanou doma? Podle expertů by mohla pandemie ovlivnit výsledek nadcházejících říjnových voleb. Ze strachu z nákazy může zůstat doma část seniorů, tedy klíčoví voliči hnutí ANO a ČSSD, jak říká Jan Tvrdoň v podcastovém rozhovoru s Filipem Titlbachem.

Nakažení, nenakažení. Páteční úloha pro chytrou horákyni. Ze statistik vyplývá, že až pětinu z pozitivně testovaných tvoří školní děti. Uvedené procento se zanedlouho výrazně sníží. Nakažených dětí ale nejspíš neubude, ba naopak. Jak je to možné?

Odpovídá zdravotnická redaktorka Iva Bezděková. „Děti s běžnými příznaky koronaviru (nebo klasické virózy) už pediatři nemají posílat na testy jako dosud. Podle nové metodiky, kterou minulý týden posvětila epidemiologická pracovní skupina ministerstva zdravotnictví, by děti s kašlem, rýmou či teplotou měly zůstat pouze doma.“ Důvody nového opatření vysvětluje dětská lékařka Hana Cabrnochová.

Odložená hospitalizace. Jana Ustohalová vyzpovídala virologa Pavla Plevku, který mimo jiné upozorňuje, abychom se zatím nenechali uchlácholit poměrně nízkým procentem hospitalizací. Z nepříjemné respirační nemoci s bolestí hlavy, teplotou a kašlem se může stát (především u lidí s ještě jinými potížemi) život ohrožující stav. Jenže ne hned.

„Vážnější symptomy se u pacientů objeví dva týdny po infekci, vážné potíže za tři a lidé umírají průměrně čtyři týdny po infekci. Počet hospitalizovaných, vážných případů a úmrtí je tedy třeba srovnávat s počty nakažených odpovídající počet týdnů do minulosti.“

Zvažujete instalaci obnovené verze e-Roušky? Možná vám v rozhodování pomůže rozbor od Jakuba Zelenky a Petra Koubského.

 

Šedesát šest odpovědí. Po smršti zpravodajství trocha nadčasovějšího čtení, u kterého se nemusíte bát, že než dočtete třetí odstavec, už bude vše jinak. Oslovili jsme dvacet dva osobností z vědy, medicíny, ekonomiky a další oborů a položili jim tři anketní otázky.

Dopustila se vláda až dosud při řešení epidemie koronaviru a jejích důsledků nějaké chyby (co měla případně udělat jinak)? Co je podle vás nejdůležitější priorita pro nejbližší období? Co by měl především dělat každý z nás? Přečtěte si mozaiku složenou z dvaadvaceti ohlédnutí za tím, co bylo, a dvaadvaceti výhledů co dál a co s tím.

Kolegyně Jana Ciglerová a Jana Ustohalová nabízí lekci koronavirové společenské etikety i se dvěma příklady (poněkud různorodé) praxe z Prahy a Brna.

Zopakujme si s nimi pár pravidel.

  • Nosit roušku a neočekávat, že není třeba.
  • Zdravit se loktem či jiným pozdravem (například jogínské „Namaste“ a sepjetí rukou na hrudi, či sportovci oblíbený výkop chodidel).
  • Nenastupovat k cizím lidem do výtahu, a pokud to není možné, tak vždy v roušce.
  • Udržovat odstup od ostatních ve frontách či ve skupinách (a nepředbíhat, pokud je před jinými prostor).
  • Kýchat do kapesníku, látky či roušky, nikdy ne do volného prostoru, kde jsou lidé.
  • Při smrkání si poodstoupit a poté si umýt či dezinfikovat ruce.
  • Lidem bez roušky nabídnout náhradní.

A na závěr něco nezavirovaného.

Konzervy. Kdo je to vlastně konzervativec český? A za koho ho pokládají ti ostatní? Jakými nálepkami konzervativce polepujeme? Jak se definují oni sami? Dominika Píhová vyzpovídala dvě desítky žen a mužů, kteří se hlásí ke konzervativním názorům, vznikl z toho pozoruhodný a úctyhodný materiál. Co přesně jsou hodnoty a tradice, ke kterým se často odvolávají? Odpovídá Petr Pithart, Tomáš Pojar, Miroslava Němcová, Nina Nováková, Ivan Langer a další.


A to je pro dnešek a pro tento týden všechno, tedy co se notesových zápisků týče. Za celou redakci vám přeji pěkný baboletní víkend, zkuste si ho užít co nejvíc venku, čerpejte ještě vitamin D ze slunce, dokud to jde, podle imunologů má zásadní význam pro vybalancovanou imunitu.

Notesovou štafetu pondělnímu autorovi předává a na další setkání se těší Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Notes

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější