Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čína může nasbírané informace o Češích využít i k vydírání. Své operace plánuje dlouhodobě, říká bývalý důstojník rozvědky

Si Ťin-pching (červenec 2018). Foto: Kremlin.ru, Wikimedia CC BY 4.0
Si Ťin-pching (červenec 2018). Foto: Kremlin.ru, Wikimedia CC BY 4.0

Čínská firma Zhenhua Data Technology sbírala pro Čínu data o potenciálně důležitých lidech. Jak upozornil server Aktuálně.cz, v databázi se objevilo i zhruba 700 českých občanů – politiků nebo diplomatů i jejich rodinných příslušníků. Někdejší náměstek civilní rozvědky Jan Paďourek v rozhovoru pro Deník N říká, že tyto informace případně mohly sloužit k „vydírání, korumpování nebo k získání k nedobrovolné spolupráci v čínském zájmu“.

Může být databáze společnosti Zhenhua využita při hybridní válce?

Databáze společnosti Zhenhua Data Technology bezpochyby je součástí klasických hybridních operací, které jsou vedeny čínskými úřady proti hodnotově a politicky odlišně nastaveným protivníkům v euroatlantickém prostoru, jehož je Česká republika integrální součástí. Hybridní charakter této operace je zde učebnicově průzračný, neboť dochází k využití služeb tzv. nestátních aktérů, v tomto případě čínské komerční firmy, která však musí s ohledem na čínskou legislativu spolupracovat s čínskými bezpečnostními složkami.

Může být ta databáze využita čínským státem a tajnými službami?

Shromažďování informací o zahraničních osobnostech, dokonce i o jejich rodinných příslušnících nebo o nejrůznějších státních společnostech nemá pro komerční firmy velkou logiku, avšak zcela jistě se jedná o informace využitelné pro potřeby čínských bezpečnostních složek a zpravodajských služeb.

Čínská firma Zhenhua Data Technology měla pro Čínu sbírat data o potenciálně důležitých lidech z celého světa včetně Česka. Podle serveru Aktuálně.cz, který dostal data od Mezinárodního konsorcia novinářů, se v databázi objevilo na 700 českých občanů – politiků nebo diplomatů i jejich rodinných příslušníků. Konsorcium pak v databázi našlo informace o desítkách tisíc prominentních Američanů, 35 tisících Australanů, deseti tisících Indů, stejném množství Britů a pěti tisících Kanaďanů. Případem se v Česku nyní zabývá Bezpečnostní informační služba. Čínská Zhenhua se na svém nyní už vypnutém webu označovala za pionýra ve využívání dat pro hybridní válku.

Jak to mohou využít?

Obecně musím říci, že získávání informací z otevřených zdrojů, dnes především z kybernetického prostoru, je běžnou a stále častější aktivitou všech zpravodajských služeb světa. Tzv. osint (open source intelligence) je logickou reakcí zpravodajských a jiných informačních agentur na skutečnost, že žijeme v době nikoliv nedostatku, ale naprostého nadbytku informací. Největším problémem je se v takové informační záplavě zorientovat a z bezedného informačního oceánu vylovit relevantní data, která mají další využitelnost.

Uniklé informace o databázích společnosti Zhenhua Data Technology však s ohledem na zveřejněnou skladbu, jejich obsahové složení, resp. zaměření se na důležité osobnosti a klíčové instituce jednotlivých států mají poněkud jiný charakter.

Jaký je rozdíl ve sběru a využívání těchto informací mezi čínskými a ruskými zpravodajskými službami?

Uniklé informace přesně zapadají do známého konceptu čínských zpravodajských aktivit, které jsou na rozdíl od těch ruských plánovány velmi dlouhodobě, systematicky a cílevědomě.

Ruské zpravodajské aktivity se snaží ovlivnit situaci tady a teď, ty čínské pracují v mnohem delším časovém horizontu. Má slova potvrzují třeba i zveřejněné informace o monitorování nedospělých dětí některých významných osobností. Opět, s ohledem na charakter a strukturu zveřejněných databází nepochybuji, že se jedná o sběr informací primárně určených čínským bezpečnostním a zpravodajským složkám.

Jak moc je to nebezpečné pro české občany, kteří v té databázi jsou? A znovu zopakuji otázku – jak mohou tajné služby tyto informace zneužít?

Skutečnost, že se nějaký český subjekt nachází ve zmiňované databázi, znamená, že ho čínská strana vyhodnotila jako významný nebo potenciálně významný. Touto cestou lze sledovat mnoho věcí. Třeba vztah dané osobnosti nebo vývoj tohoto vztahu k politice Čínské lidové republiky. Může také jít o sběr informací, které mohou být potenciálně využívány pro možné vydírání, korumpování nebo k získání k nedobrovolné spolupráci v čínském zájmu. Spektrum těchto motivací je však pochopitelně daleko pestřejší.

Sbírá Čína data o lidech ze zemí, v nichž má své zájmy, často?

Jednoznačně ano.

Měli jste už v době, kdy jste pracoval pro civilní rozvědku, indicie, že Čína něco takového dělá?

Nikoliv takto konkrétní informace, ale metodicky a metodologicky se taková činnost předpokládala již dávno. A zcela jistě se jí v Číně nezabývá jen jedna společnost.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Jak bychom měli na takové jednání reagovat?

Nejedná se jen o případ České republiky, proto se domnívám, že reakce by měla být mezinárodně koordinovaná, jasná a tvrdá. Čínská strana by měla vysvětlit důvody tohoto konání. Shromažďování těchto informací minimálně protiřečí evropské legislativě (GDPR), a pokud chtějí čínské korporace aktivně působit v Evropské unii, měly by dodržovat evropské právo.

Jan Paďourek
Mezi lety 1993 a 2018 pracoval v české civilní rozvědce ÚZSI (Úřadu pro zahraniční styky a informace). Poslední tři roky strávil na pozici náměstka ředitele pro analytiku a zahraniční vztahy. Za ÚZSI působil také v zahraničí – v Moskvě, Kyjevě a Washingtonu. Nyní působí v akademické sféře a věnuje se bezpečnostní problematice.

Jan Paďourek, bývalý náměstek ÚZSI

Čínský vliv v ČR

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější