Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Chtěli jsme čeřit bahýnko paměti, říká Bohdan Sláma. Na problém s Němci zadělala již československá vláda za první republiky

Bohdan Sláma v klidu své venkovské zahrady. Foto: Ivan Adamovič, Deník N.
Bohdan Sláma v klidu své venkovské zahrady. Foto: Ivan Adamovič, Deník N.

Za režisérem Bohdanem Slámou jsme se vypravili do jeho rodinného domu na kraji malé vísky na Písecku. Oproti vypjatému dramatu Krajiny ve stínu jsme si na zahradě vychutnávali oázu klidu a míru. Náhodný návštěvník by nepoznal, že sotva sto metrů odsud se celé filmové drama o násilnostech spojených s poválečným odsunem Němců natáčelo.

Četl jsem v jednom rozhovoru váš výrok, že Krajina ve stínu není pro vás historický film, protože se dotýká aktuálních témat. Říkám to správně?

Je to samozřejmě historický film, ale jeho cílem je bavit se o dnešku, čeřit bahýnko paměti. Když jsem se k té látce dostal, bavilo mě, že můžu zkoumat, jak se lidé chovají v těžkých situacích. Současnost toho filmu pak vidím v tom, že provokuje otázku, jak bychom se chovali my ve stejné situaci. Další věc je, že národnostní a etnické konflikty se ještě nedávno odehrávaly v zemích, které nejsou tak daleko od nás. A většinou tam fungovaly stejné mechanismy.

Není to i důvod obliby dystopických a postkatastrofických filmů, že vybízejí diváka, aby zpytoval, jak by se zachoval?

Jistě. Modelují se situace, které pro náš běžný život nejsou běžné, ale nutí nás to přemýšlet, jak bych se choval. A co společnost vlastně drží pohromadě.

Dnešní doba do značné míry podléhá vlivu sociálních sítí na internetu. Podle nich to vypadá, že naše společnost je čím dál rozhádanější a drží stále méně pohromadě. Někdo to přičítá „internetům“, někdo kapitalismu, který ze své podstaty podporuje spíš individualitu než kolektivismus. Jak to vidíte vy?

To je složitá otázka. Myslím si, že diskuse na internetu kryté anonymitou dovolují vyhřeznout těm nejspodnějším frustracím. Proto jsou pro mě naprosto irelevantní. Vůbec nechápu, jak se může někdo vážně bavit s někým, koho nezná. Jeden čas jsme si dali s manželkou práci a dohledali jednoho takového štváče z internetu. Ukázalo se, že to byl naprostý chudáček, nespokojený ve svém vlastním životě, šedá myška. Tihle lidé, místo aby něco dělali nebo se nad něčím zamýšleli, jen chlístají sračky do veřejného prostoru. Nevěřím, že tady zastává půlka populace extrémní názory a že jsme tak moc rozdělení. Spíš myslím, že tu je 7 až 15 procent naprostých frustrátů, jejichž aktivitu podporují trollením různé mocnosti, které naši společnost cíleně rozeštvávají. Hybridní válka existuje, o tom nemám pochybnosti.

My například rýpli do vztahu česko-německého. Měli jsme včera úspěšnou premiéru v Písku, šla na to spousta místních

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Film

Rozhovory

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější