Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Návrh vyhlášky o inkluzi je diskriminační, o podporu přijdou tisíce dětí, varuje expertka

Právnička Lenka Hečková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Foto: archiv Lenky Hečkové
Právnička Lenka Hečková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Foto: archiv Lenky Hečkové

V den návratu dětí do škol se v elektronickém systému vlády objevila novela vyhlášky o inkluzi, která vzbudila velký rozruch mezi učiteli, řediteli, rodiči dětí se speciálními vzdělávacími potřebami i odborníky. Pokud by prošla v podobě, jak ji ministerstvo školství připravilo, školy by v budoucnu nedostaly peníze na platy pedagogických asistentů pro děti, které se nevejdou do kolonek podle diagnózy. O pomoc by tak přišli žáci s tělesným postižením, závažnými vadami řeči nebo specifickými poruchami učení. Co by změna, která ještě není definitivní, mohla znamenat, rozebírá v rozhovoru Lenka Hečková, právnička a členka České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), která má dceru s Downovým syndromem.

Co jste si pomyslela, když jste novelu vyhlášky viděla?

Upřímně jsem se velmi vyděsila, protože jsem už při prvním čtení viděla potenciální problémy a dopady do praxe i na inkluzi. Zejména to, že vyhláška omezuje podporu velkému množství dětí a že je diskriminační.

K dětem přistupuje diagnosticky – například na asistenta pedagoga mají mít nárok jen děti s mentálním, kombinovaným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vývojovými poruchami chování a autismem. Všechny ostatní děti, které podporu asistenta pedagoga doposud v praxi využívaly, například žáci s tělesným postižením, s vadami řeči, specifickými poruchami učení, děti sociálně znevýhodněné či cizinci, na ni už nárok mít nebudou.

Přitom jsme od tohoto plošně diagnostického přístupu v posledních letech ustoupili a přecházíme k individuálnímu pohledu – děti mají nárok na to, co opravdu potřebují. Ne na to, co říká jejich diagnóza. Vyhláška je v tomto ohledu obrovský krok zpátky. Navíc v ní vidím zjevnou protiprávnost a diskriminaci, a to je další zásadní problém.

Jak to myslíte?

Předpis nižší právní síly, jako je vyhláška, nemůže omezovat práva garantovaná školským zákonem. Ten zaručuje všem dětem se speciálními vzdělávacími potřebami – bez ohledu na to, v čem tkví – nárok na potřebná podpůrná opatření. Tak, aby se mohly vzdělávat rovnoprávně s ostatními žáky a aby mohly naplňovat svůj vzdělávací potenciál. Vyhláška je předpis nižší právní síly a má zákon provádět, nikoliv omezovat práva, která zákon garantuje.

Vnímám i diskriminační rozměr vyhlášky. Antidiskriminační zákon zakazuje diskriminační jednání vůči určitým skupinám osob, hlavně na základě jejich zdravotního znevýhodnění. I to se vyhláškou děje – omezuje podporu a potažmo i přístup ke kvalitnímu vzděláváním určitým skupinám dětí, zatímco jiným ji přiznává. Konzultovali jsme tento rozměr i s právním oddělením veřejného ochránce práv a 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Školství

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější