Proč je v USA pro mnohé tak komplikované volit? Účast může klání Trump–Biden rozhodnout
Špatná dostupnost voleb mohla v roce 2016 odradit od hlasování až milion voličů. O Trumpově prezidentství přitom rozhodlo několik desítek tisíc hlasů. Volit je v USA pro rasové menšiny stále těžší než pro zbytek společnosti.
Christine Jordanová podle svých slov padesát let volila v jedné volební místnosti v Georgii. Když ale chtěla sestřenice Martina Luthera Kinga před dvěma lety odvolit v kongresových volbách, neměli o ní žádný záznam.
Jordanová se v šedesátých letech minulého století účastnila hnutí za práva Afroameričanů, jež bojovalo i za možnost hlasovat ve volbách.
Její vnučku Jessiku to šokovalo. „Nemají záznam o žádném jejím hlasování,“ řekla novinářům se slzami v očích.
Stát Georgia před volbami v roce 2018 škrtl z voličských seznamů stovky tisíc voličů. Jak se ale ukázalo, řada z nich se ze státu neodstěhovala a stále tam platila daně.
Spojené státy se pyšní svobodnými a férovými volbami. Jenže i 55 let po přijetí zákonů, které měly zaručit volební práva všem Američanům bez rozdílu, je zde pro některé z nich obtížné volit.
Vzhledem k tomu, jak těsný byl před čtyřmi lety rozdíl mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou, to pro Ameriku není dobrá zpráva.
Na chvostu liberálních demokracií
Američané jsou na svou demokracii pyšní. Mezinárodní srovnání nastavení voleb, tedy jednoho z nejdůležitějších demokratických procesů, ale příliš mnoho důvodů k hrdosti nedává.
Když výzkumnicí z americké Harvardovy univerzity a australské Univerzity v Sydney změřili integritu národních parlamentních a prezidentských voleb mezi lety 2012 a 2018, umístily se Spojené státy na chvostu liberálních demokracií mezi Vanuatu a Albánií.
Studie vznikala na základě hodnocení expertů z jednotlivých zemí, kteří hodnotili volební zákony, volební procedury, sčítání hlasů, hranice volební okrsků i registraci stran a voličů.
Výzkumníci došli k tomu, že