Benátský festival opanovala Země nomádů o stárnoucích Američanech z obytných přívěsů

Osmatřicetiletá americká režisérka čínského původu Chloé Zhao je nová hvězda současného filmu na pomezí mainstreamu a indie kinematografie. Její vítězná benátská novinka Země nomádů (Nomadland) má před sebou dlouhý seznam festivalových uvedení a ambice sbírat další vavříny. Země nomádů je částečně sociální drama z okraje americké společnosti, ale především psychologický portrét sympatické šedesátnice Fern, která s obtížemi, skepsí, ale i s obdivuhodnou životní energií čelí životní změně. Poté co jí zemře manžel a krach fabriky přivodí vylidnění celého městečka s výmluvně paradoxním názvem Empire, začne žít ve své dodávce. Vydá se na cestu, která jí nepřinese jen nová zaměstnání, ale také nové přátele a zážitky. Na rozdíl mladých drifterů (jako byla například hrdinka filmu Wendy a Lucy od režisérky Kelly Reichardtové) je v úplně jiné situaci.

Jak být na okraji sami sebou

Snímek vychází z knihy Jessicy Bruderové Nomadland: Surviving America in the Twenty-First Century. Ta, stejně jako dokumentární projekt CamperForce, který podle ní už vznikl, přibližuje život stárnoucí generace Američanů a Američanek zasažených rychlými proměnami společnosti, sociální politikou USA a také hospodářskou krizí. Země nomádů uvažuje nad tím, jestli člověk na cestě bez konce ztrácí dům, nebo domov, jestli ztrátou pevných vazeb přichází o víc, než může získat. Pro Matta Goldberga na webu Collider se tak například dílo Chloé Zhao stalo „elegií za život následující po americkém snu“, pro jiné recenzenty portrétem generace boomerů, pro jiné zase pohledem do duše stárnoucí ženy. Platí všechno zároveň a v tom spočívá část kouzla snímku.

Země nomádů plně stojí na skvělé Frances McDormandové v roli Fern. Držitelku Oscarů za Tři billboardy kousek za Ebbingem a Fargo