Setkala jsem se i s tím, že spolu rodiče dlouhá léta mluvili jen přes své dítě
Psychiatrička Natálie Kaščáková je součástí týmu, který pod vedením profesora Jozefa Hašta zkoumá, jak se psychické trauma získané v dětském věku může podepsat na našem zdraví a vztazích v dospělosti. „Úzkosti a deprese jsou velmi často spojeny právě se špatným zacházením v dětství,“ upozorňuje Kaščáková.
Jak se může psychické trauma z dětství podepsat na našem zdraví?
Do mé ambulance přicházejí zejména lidé s psychickými potížemi – depresí, úzkostí, ale také s problémy ve vztazích. Často však mají i různé tělesné potíže, které mohou mít psychosomatický původ. V mnoha případech zjišťuji, že v dětství zažívali hodně traumat, často šlo o emoční týrání a emoční zanedbávání. To se nám ostatně potvrdilo i ve výzkumu. U slovenských respondentů se nejčastěji vyskytovala fyzická a emoční zanedbávání v dětství a také psychické týrání. Potvrdila se přitom i souvislost mezi chronickými tělesnými obtížemi v dospělosti a traumatem v dětském věku. U lidí, kteří v dětství zažili psychické trauma, bylo vícenásobně zvýšené riziko výskytu obezity, cukrovky, různých kožních onemocnění, astmatu, ale také chronických onemocnění, jako například migrény či bolestí nejasného původu. Také úzkosti a deprese jsou, jak víme, velmi často spojeny právě se špatným zacházením v dětství.
Takže předsudek, že každý psycholog a psychiatr se bude „hrabat“ v našem dětství, není daleko od pravdy a příčiny našich obtíží je skutečně nutno hledat v našem dětství?
Pokud opravdu šlo o traumatizaci v dětství, pak má rozhodně smysl tyto zážitky zpracovat. Ale předsudek, který zmiňujete, možná vzniká i proto, že mnozí psychoterapeuti