Deník N

Drony nad Gatwickem, Země nad Měsícem, konžské peklo na zemi a planeta, kterou pojmenovali Dalekopryč. Poslední letošní Týden s vědou

Earthrise – Země vychází nad Měsícem. Foto: William Anders, NASA, 24. 12. 1968
Earthrise – Země vychází nad Měsícem. Foto: William Anders, NASA, 24. 12. 1968
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Váží to půl kila, koupíte to za dva tisíce korun a sundáte tím z oblohy dopravní letadlo, co to je? Samozřejmě dron. Jednoduché miniaturní helikoptéry tento týden předvedly, co dovedou.

Přesněji řečeno, stačila na to jedna. Nekontrolovaně poletující strojek uzavřel na dva dny Gatwick, druhé největší letiště ve Velké Británii a jedno z deseti největších v Evropě, a to během předvánoční dopravní špičky. Výsledkem je kolem tisíce zrušených letů a 140 000 lidí, kteří neodletěli, kam chtěli. Zpravidla domů.

Bezpečnostní opatření nejsou v tomto případě přehnaná. Srážka s dronem může být pro startující letadlo fatální. Jsou známy havárie, které způsobili ptáci. Dron tvořený plastovými a kovovými součástkami je tvrdší než pták… hm, to není šťastná formulace, ale víte, jak to myslím. Žerty nejsou na místě, vzpomeňte si třeba na velice slavnou havárii Airbusu A320 společnosti US Airways v roce 2009, která skončila šťastně díky mistrovství pilota: nouzově přistál na řece Hudson. Ve výšce 800 m prolétl stroj hejnem hus. Oba motory Airbusu nasály ptáky a zastavily se. Vyšetřování prokázalo poškozené lopatky turbín.

Zbavit se ptáků v blízkosti letišť je obtížné, ale dělá se to – odchytem, ničením hnízd, nasazením dravců. Teď bude potřeba zjistit, jak se zbavit dronů. Policie zatím nedopadla pachatele. Dva podezřelí byli zadrženi, ale zase propuštěni; šlo o pár žijící poblíž letiště, jehož koníčkem jsou letecké modely. (Když vypíšete odměnu padesát tisíc liber, nějaké to udání vždycky přijde.)

Mohl to tedy být kdokoli: vtipálci, političtí aktivisté, teroristé zkoumající terén a metody odezvy. V každém případě se jasně ukázalo, že zastavit provoz na velkém letišti není těžké a riziko dopadení je malé, což je hodně špatná, leč předvídatelná zpráva.

Asymetrická hrozba není nic nového. Její nejvýstižnější zkratkou byl donedávna Molotovův koktejl vržený proti tanku. Dnes může stejnou láhev s benzínem nést dálkově ovládaná kvadroptéra. Zítra bude ta kvadroptéra plně autonomní, bude si sama hledat cíl a neomylně ho zasáhne – vlastně takové stroje máme už dnes, jen se ještě neprodávají v hračkářství, ale s trochou technického nadání si je už můžete postavit z běžných součástek.

Brzy se vyvinou odpovídající metody obrany. Od přísnějších zákonů, které část útočníků odradí, přes orly lapající drony ve vzduchu (v Nizozemsku je skutečně už cvičí) až po… třeba po kill switch, vestavěné zařízení umožňující na dálku převzít nad dronem kontrolu, kryptograficky zajištěné proti demontáži, jež by bylo povinnou součástí všech komerčně dostupných výrobků. Nic z toho nebude fungovat stoprocentně. Naučíme se žít zas s jednou hrozbou navíc. Jsme v tom, jak prokazuje dosavadní historie, docela dobří.

Niob a tantal přicházejí z pekla plného eboly

Pro důkazy není třeba chodit daleko, protože dnes není daleko nikam, létají-li ovšem letadla. Tak třeba do Gomy na hranici Konga a Rwandy se dostanete z Prahy za den s přestupy v Londýně a Addis Abebě. Ale nedělejte to, ne teď. Milionové město Goma je centrem provincie Severní Kivu, kde teď mají epidemii eboly – druhou největší ve světové historii.

Pamatujete, jakou paniku zpočátku ebola vyvolávala na Západě? Je to strašidelná nemoc, protože se šíří snadno, příznaky jsou ošklivé a smrtnost (tak se tomu správně říká) obrovská, mezi padesáti a sto procenty. Část z toho jde jistě na vrub nedostatečné hygieně a zdravotní péči v Africe, ale na Západě zas máme větší hustotu obyvatelstva a víc cestujeme. Jenže ebola už ztratila mediální kouzlo. Je po zájmu. Do určité míry je to dobře, přesto je poučné, jak se dovedeme bez dobrého důvodu vyděsit

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Týden s vědou a technikou

V tomto okamžiku nejčtenější