Na Babiše jsem naštvaný. V roce 1968 jste taky potřebovali mezinárodní podporu, říká lídr běloruské opozice
V Bělorusku se o něm stále častěji hovoří jako o možném budoucím kandidátovi opozice na hlavu státu. Pavel Latuško k tomu má řadu předpokladů – už v jedné vysoké funkci byl a v oblecích se cítí dobře. I rozhovor, který nám poskytl, byl projevem zkušeného diplomata. Dával si pozor, aby nikoho nenaštval. Až na jednu výjimku – premiéra Babiše.
Přijel do Prahy z Německa. Je to součást diplomatické invaze, kterou spolu s další lídryní běloruské opozice, kandidátkou na prezidentku (podle opozice vítěznou) Běloruska Svjatlanou Cichanouskou, provádějí v řadě evropských států. Zatímco Cichanouskaja zůstávala v Polsku, Latuško vyrazil dál na západ.
Pavel Latuško che ale na rozdíl od Cichanouské (která slibovala v případě vítězství vyhlásit skutečné svobodné volby a odstoupit) být v budoucnu regulérní hlavou státu. V Praze mu ale někteří představitelé české vlády dali znát, že zatím pro ně opoziční předáci ještě nejsou partnery pro jednání.
Na summitu V4 v polském Lublinu měli premiéři ČR, Polska, Maďarska a Slovenska přijmout reprezentaci běloruské opozice. Nakonec jste ale byli kvůli zamítavému postoji předsedy české vlády Andreje Babiše odmítnuti. Vysvětlil vám někdo tady v Praze proč?
Setkal jsem se s českým ministrem zahraničí Petříčkem. Dokonce dvakrát…
Dvakrát v jednom dni? To je neobvyklé…
Ano. Ta první schůzka byla velmi obsažná a dlouhá. Dozvěděli jsme se, jak se ČR dívá na situaci v Bělorusku a jaké kroky v rámci EU na podporu těch vnitřních změn, které u nás probíhají, podnikne.
Chápeme, že to, co se u nás děje, je vnitřní problém Běloruska. Ale bez mediátora, bez pomoci našich partnerů si jen těžko můžeme představit vyřešení celé situace.
To byl obsah té první, plánované schůzky. Ale proč se uskutečnila neplánovaně ta druhá?
Dozvěděl jsem se po té první o
