Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bohdan Sláma vrhá světlo na stíny v české minulosti. Jako režisér už ale vytvořil silnější snímky

Tato scéna vypadá trochu jako ze snímku Králíček Jojo, ale tady se noříme do temné minulosti Československa. Foto: Bontonfilm
Tato scéna vypadá trochu jako ze snímku Králíček Jojo, ale tady se noříme do temné minulosti Československa. Foto: Bontonfilm

Krajina ve stínu je filmařsky ucházející, ale společensky velmi potřebná. Ani po roce 1989 se jihočeská obec, kde došlo k masakru čtrnácti lidí, nechtěla k této události postavit čelem. A tak mrtvé uctívají víc v nedalekém rakouském Gmündu.

Osobitý režisér Bohdan Sláma ve svých dřívějších filmech prováděl ponory do vztahů lidí z nižších společenských vrstev a jakoby cíleně vyhledával komunity, které stály nějakým způsobem na okraji. Na okraji chudoby, většinové sexuální orientace či obecně společnosti. Do širšího povědomí a blíže k hlavnímu proudu domácí filmové tvorby připlul svým předposledním snímkem Bába z ledu, který před dvěma lety prakticky vyluxoval hlavní kategorie v ocenění Český lev.

Dvouapůlhodinové historické drama Krajina ve stínu je svým způsobem ještě bližší „klasické“ filmařině, ale scenáristicky (Ivan Arsenjev, spolupráce Bohdan Sláma) se vydává na mnohem tenčí led, než na jakém se pohyboval předloňský dobromyslný snímek o partě otužilců.

Násilné vyhnání Němců a Rakušanů na jaře roku 1945 patří k národním traumatům, která jsou z paměti spíše vytěsňována. O tom, jak nesnadné je vyrovnat se s touto kapitolou dějin, vypovídá i spor o to, jak tomuto aktu máme vůbec říkat, který na čas zkalil vztahy mezi naší zemí a Německem. Pochopení násilného odsunu jako problematického kroku, který zatížil osvobozené Československo vinou, se již běžně objevuje v české literatuře. Film je však médium s širším dosahem. Tuzemská kinematografie často popisovala

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Film

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější