Českou ekonomiku táhne nová generace. Politiku ale dál nechává v rukou té postkomunistické, jež hazarduje s její budoucností
Komentář Jiřího Pehe: Pečovatelská vláda se v podobě záchranných balíků financovaných na dluh stará mnohem více o postkomunistickou část společnosti, na níž politicky závisí, přičemž škody způsobené českému hospodářství, taženému příslušníky mladších generací, mohou být fatální. Jak z toho ven?
Společenskou a politickou polarizaci v současném západním světě způsobuje celá řada faktorů. Jedním z nich je generační propast, k níž mimo jiné přispěly revoluční technologické objevy zejména v oblasti komunikací. Tytéž technologické objevy pohánějí v posledních desetiletích proces globalizace, který dále generační propast prohlubuje.
V řadě západních zemí jsme tak byli v posledních letech svědky nástupu nacionalistického populismu, který se proti globalizaci vymezuje. Žádá návrat k větší suverenitě národních států a k „tradičním hodnotám“. I tento politický trend je generačně podmíněný.
Jeho příznivci se rekrutují převážně ze starších generací otřesených nástupem nových technologií a rostoucími nároky na rovnost všeho druhu, k nimž patří emancipace žen a nejrůznějších menšin. Protestují proti tomu, že nejrůznější emancipační hnutí, jdoucí ruku v ruce s technologickou proměnou a globalizací, v posledních letech otřásají strukturou i fungováním rodiny a dalších „tradičních“ institucí.
Bylo by ovšem zjednodušující označovat