Deník N

EU 2019? Horké jaro a dál… neprozkoumaný terén. Do dění promluví také kulatá výročí války, NATO i sametu

Foto: ČTK
Foto: ČTK

Analýza Jana Moláčka: Málokdy byla budoucnost Evropské unie – a tedy i Česka – tak nejistá jako nyní. Brexit i květnové volby do Evropského parlamentu mohou mít tisíc a jeden dopad. A britské hlasování v roce 2016 ukázalo, že důsledky se nedají předpovědět.

Před pohledem vpřed malé ohlédnutí. Brexit měl být dominovým kamenem, který spustí lavinu. Rozpadu Evropské unie, samozřejmě.

Po britském hlasování v červnu 2016 byla nálada mezi proevropsky naladěnými stranami a voliči na celém starém kontinentu na bodě mrazu. Po listopadovém zvolení Donalda Trumpa klesla na absolutní nulu.

Blížil se rok 2017 s klíčovými volbami ve Francii a Německu plus dalších zemích se silnými protievropskými hráči na politické scéně – v Rakousku a Nizozemsku. A taky v Česku.

Populisté se snažili z brexitu i Trumpova vítězství vyždímat maximum – vzpomeňme třeba na Okamurovy plakáty slibující odejít z EU „po anglicku“.

Jenže se taky objevily první problémy, zejména v Británii, která začala rychle střízlivět z vidin návratu staré velmocenské slávy. Brexit byla tvrdá lekce ohledně rizik spojených s protestní volbou. Voliči – ti v Británii bohužel příliš pozdě – si uvědomili, že každý hlas proti něčemu je zároveň hlasem pro něco. A že je dobré se zajímat, co to je, ještě než ho, naštvaní, hodíme z protestu do urny.

Jak to dopadlo, víme. Že to s dominovým efektem nebude tak žhavé

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější