Zemanův postoj beru prostě jako fakt, fatální břevna do vztahů s Kosovem nehází, říká český unijní diplomat v Prištině
Český diplomat Tomáš Szunyog odjel do Kosova v době, kdy dochází k prvním náznakům „zahřívání“ vztahů mezi mladým státem a Srbskem. Obě země se ve Washingtonu u amerického prezidenta Donalda Trumpa domluvily na ekonomické spolupráci. O politické usmíření se snaží právě EU.
Je málo tak složitých destinací světové diplomacie, jako je malý a mladý stát Kosovo. Dokonce ani země Evropské unie se neshodnou na uznání jeho samostatnosti. Kosovský prezident momentálně čeká na rozhodnutí, zda ho haagský tribunál bude soudit za válečné zločiny z konce 90. let. A usmíření v balkánském regionu je zatím v nedohlednu.
Unijní „ministr zahraničí“ Josep Borrell toto diplomatické sousto svěřil českému diplomatovi Tomáši Szunyogovi. Několikanásobný český velvyslanec obstál v náročném konkurzu v Bruselu a od září je šéfem kanceláře EU v Prištině.
Kosovo rozděluje i českou politickou scénu. Dokonce zrovna když Szunyog podal přihlášku na post unijního velvyslance v Prištině, český prezident Miloš Zeman v Srbsku vyzval ke zrušení českého uznání jeho samostatnosti.
„Jedu tam jako velvyslanec EU, zastupuji členské státy a předpokládám, že místní představitelé ke mně budou přistupovat jako k velvyslanci EU. Samozřejmě vyjádření pana prezidenta může přijít na řadu třeba v rozhovorech s médii, ale nepřeceňoval bych to,“ říká Szunyog v exkluzivním rozhovoru, který Deníku N poskytl před odjezdem do Kosova.
Kosovo je nepochybně složitá, specifická destinace. Proč tedy právě Kosovo? Byla to vaše volba, nebo spíš zájem české diplomacie působit právě tam?
Já se zabývám jihovýchodní Evropou a Balkánem patnáct let. Tady se v zásadě skloubily dvě věci – v ESVA (Evropská služba vnější akce, pozn. red.) se otevřely zajímavé pozice, Kosovo, ale i další, a do toho vstoupilo vedení ministerstva, osobně i ministr Tomáš Petříček. Loni na zářijové poradě velvyslanců za mnou přišel a řekl mi, že mě ministerstvo podpoří. Oblast Balkánu je naše prioritní teritorium. A dosud jsme tam v rámci evropské služby českého zástupce ve funkci velvyslance neměli.
Bylo Kosovo první volbou?
Teoreticky lze najednou kandidovat až na osm míst, já kandidoval na tři. Nakonec to dopadlo, jak to dopadlo, a byl jsem vysokým představitelem, panem Josepem Borrellem, požádán, zda bych se ujmul místa vedoucího kanceláře EU v Kosovu. Což jsem přijal. Od 2. září už působím v Prištině.
Jak dlouho běžel ten konkurz?
To místo vypsali loni v červnu, přihlášku jsem podal v září. Celý ten proces trval rok. Vzhledem k tomu, že Kosovo neuznávají i některé členské země EU, můj post není standardním místem vedoucího Delegace EU, ale místem vedoucího kanceláře EU v Prištině, zároveň jsem zvláštním zmocněncem EU, tudíž mě také musely schválit i všechny členské země.
Ptám se na ten jízdní řád i proto, že zrovna loni v září český prezident vzbudil mezinárodní pozornost, když během své návštěvy Srbska o Kosovu řekl, že mu vládnou váleční zločinci a že by Česko mělo zrušit uznání této země. Nezkomplikovalo vám to pozici při konkurzu?
To roli nehrálo. Myslím si, že jsme v Bruselu vnímáni jako země, která Kosovo uznala.
Když si představím situaci, že se hlásím do takového tvrdého konkurzu a tady doma by začala debata, jestli Kosovo oduznat, brala bych to minimálně jako nepříznivou shodu náhod.
Já to takto nevnímal a myslím, že ani nikdo v Bruselu. Nikdy jsem na to nebyl nikým tázán. Beru to tak, že je to ústavní právo prezidenta
