Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ruský obr s čtvrtmilionem lidí i Trumpovi oblíbenci. Přinášíme profily firem, které se utkají o dostavbu Dukovan

Zaměstnanci Rosatomu na palubě plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov. FOTO: ČTK
Zaměstnanci Rosatomu na palubě plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov. FOTO: ČTK

Politické spory i protesty ekologických aktivistů provázely Finsko na konci roku 2014. Začátkem prosince tamní parlament odsouhlasil vybudování nové jaderné elektrárny Hanhikivi. Zatímco se tři roky po havárii v japonské Fukušimě hovořilo především o bezpečnostních rizicích jaderné energie, Finové měli i další důvod k protestům. Vláda se totiž na výstavbě domluvila s ruským Rosatomem, jedním z nejvýznamnějších hráčů na poli jaderné energie. Státní společnost zároveň reprezentuje obrovskou mocnost, ke které si Finové stále nenašli přátelský vztah.

Obdobné debaty se v Česku začnou více objevovat v průběhu následujících měsíců a let. Již koncem roku chce vláda společně s tuzemským energetickým gigantem ČEZ vypsat tendr na partnera, který pomůže postavit nový blok dukovanské elektrárny. Jeho vítěz by měl být známý v roce 2022.

Seznam zájemců je přitom dlouhou dobu jasný – kromě ruského Rosatomu jsou mezi nimi jihokorejská společnost KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power), čínský koncern CGN (China General Nuclear Power Group), americký Westinghouse a francouzská EDF (Électricité de France).

Široká sféra ruského vlivu

Projekt finské elektrárny Hanhikivi není zdaleka jediným, v němž se Rosatomu podařilo prosadit. V uplynulé dekádě se ruský gigant zapojil hned do několika dalších projektů po celém světě včetně Číny nebo Indie. Zájem má také o působení v Egyptě a Bangladéši.

Z českého pohledu jsou kromě Finska významné především projekty v Bělorusku a Maďarsku. Nedaleko Budapešti má Rosatom stavět reaktory kapacitou srovnatelné s tím, který plánuje i česká vláda. Pátý a šestý blok elektrárny Paks má mít každý výkon 1200 megawattů. Podílet se na zakázce nicméně budou také západoevropské firmy, konkrétně francouzsko-německé konsorcium Framatome-Siemens, které dodá automatizované systémy.

Vyjednávání o nových maďarských blocích přitom předcházelo několik setkání mezi Vladimirem Putinem a Viktorem Orbánem – od podepsání smlouvy bez běžného tendru v roce 2014 se oba státníci setkávali téměř každý rok. Pro Rusko se totiž nejedná pouze o další významnou investici uvnitř Evropské unie, ale zvláštní jsou rovněž její podmínky. Moskva na výstavbu obou reaktorů poskytne půjčku ve výši až deseti miliard eur, které by měly pokrýt většinu nákladů.

Budování nových bloků v Maďarsku nicméně neuniklo pozornosti Evropské komise. Ta kritizovala jak způsob výběru dodavatele, tak některá bezpečnostní kritéria. Kvůli tomu se na Brusel se stížnostmi obrátily unijní státy jako Rakousko nebo Lucembursko.

Budapešť naopak u unijních orgánu lobbovala za zmírnění pravidel. Jak vyplynulo z uniklých dokumentů a mailové komunikace mezi Maďarskem a Komisí, Brusel zvolil při kritice výstavby jaderné elektrárny spíše opatrný přístup tak, aby dále neeskaloval horšící se vzájemné vztahy.

Rétoriku podobnou vyjádřením maďarského lídra Viktora Orbána přitom loni na podzim zvolil také český premiér Andrej Babiš, když řekl, že nový jaderný blok prosadí evropskému právu navzdory.

Pomoc s financováním Moskva přislíbila také v případě budování jaderného zdroje v Bělorusku, kde necelých padesát kilometrů od litevské metropole Vilnius vzniká elektrárna Astravec. Plány na výstavbu vznikly ještě v období Sovětského svazu. Litevci opakovaně vyjadřují obavy z její bezpečnosti – pořádají například hromadná cvičení pro případ jaderné havárie.

Jak ale před dvěma lety uvedla pro Českou televizi předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, obavy z druhého Černobylu jsou v současnosti přehnané. Ruský atomový gigant disponuje silou desítek tisíc inženýrů, kteří kladou na bezpečnost vysoké nároky, problémy nicméně mají s dobou dostavby. To se týká právě finské elektrárny Hanhikivi, jejíž výstavba se zpožďuje o čtyři roky proti původním plánům.

Rosatom není jen jednou firmou. Provozuje široké množství aktivit a zaměstnává přibližně čtvrt milionu lidí. Jeho vznik před dvanácti lety inicioval sám

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Tendr na Dukovany

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější