Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kosovo a Srbsko v Bílém domě dohodly ekonomické vztahy. Problémem je organizovaný zločin

Srbský prezident Vučić, americký prezident Trump a kosovský premiér Hoti po dvoudenním jednání v Bílom domě podepisují dohodu o normalizaci ekonomických vztahů. Foto: Leah Millis, Reuters
Srbský prezident Vučić, americký prezident Trump a kosovský premiér Hoti po dvoudenním jednání v Bílom domě podepisují dohodu o normalizaci ekonomických vztahů. Foto: Leah Millis, Reuters

Americký prezident Donald Trump zprostředkoval převratnou dohodu srbského prezidenta Aleksandra Vučiće a kosovského premiéra Avdullaha Hotiho. Připsal si další předvolební úspěch a dosáhl toho, co se nedaří Evropské unii: přimět Srby a Kosovany k urovnání vztahů zatížených etnickým konfliktem, válkou a odtržením Kosova. Průlom ale paradoxně neznamená uznání Kosova Srbskem. O tom, co tomu mezi znesvářenými zeměmi stojí v cestě, jsme se bavili s Michalem Vítem, specialistou na západní Balkán z Metropolitní univerzity Praha.

Jak historicky významné je to jednání v Bílém domě?

Je to nejvýznamnější jednání tohoto typu za poslední více než dekádu, od nepovedených rozhovorů o reformě ústavního pořádku v Bosně a Hercegovině v roce 2006. Pokud jde přímo o vztahy mezi Srbskem a Kosovem, jde určitě o nejdůležitější jednání od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008.

Kosovo

  • má asi 1,8 milionu obyvatel, z nichž 88 % jsou etničtí Albánci a 7 % Srbové
  • ve druhé polovině 20. století součást socialistické Jugoslávie jako autonomní oblast Srbska
  • po válkách v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině, které vedly k jejich odtržení, vypukla etnicky motivovaná válka i v Kosovu (1998–1999)
  • po mezinárodním tlaku a zásahu NATO se z Kosova stáhla jugoslávská armáda
  • v roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost
  • tu uznává 100 států světa včetně ČR – polovina zemí OSN, 22 z 27 zemí EU (nejsou mezi nimi ty, které mají vlastní problémy s národnostními menšinami a separatismem, např. Slovensko a Španělsko)

Podle toho, co víme, se jednání nezúčastnil osobně prezident Donald Trump – ten se připojil ve chvíli, kdy byla odsouhlasena dohoda. Rozhovory vedli jeho spolupracovníci včetně jeho dcery Ivanky Trumpové. Čeho ta jednání podle vás reálně mohla, a naopak nemohla dosáhnout? Trumpův vyslanec pro Západní Balkán Richard Grenell mluvil o taktice odhodit politické body (tedy především uznání Kosova ze strany Srbska spojené s výměnou části území a obyvatelstva) stranou a místo nich řešit nejprve ekonomické věci jako dopravní spojení, ekonomickou spolupráci. Je to podle vás rozumný a reálný tah?

Odpovím trochu od lesa. V 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Balkán

USA

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější