Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Spojené státy stojí na prahu chaosu. Hrozí, ať už volby vyhraje Biden, nebo Trump

Zatím se příznivci a odpůrci Donalda Trumpa dostávají do fyzických střetů spíše sporadicky, to se ale může rychle změnit (Kenosha, Wisconsin, během Trumpovy návštěvy na začátku září). Foto: ČTK/Jason Wambsgans, TNS via ZUMA Wire
Zatím se příznivci a odpůrci Donalda Trumpa dostávají do fyzických střetů spíše sporadicky, to se ale může rychle změnit (Kenosha, Wisconsin, během Trumpovy návštěvy na začátku září). Foto: ČTK/Jason Wambsgans, TNS via ZUMA Wire

Komentář Jiřího Pehe: Americká politická historie je protkána mnoha krizemi, z nichž jedna dokonce vyústila v občanskou válku. Několik prezidentů se stalo oběťmi atentátů. Až na výjimky ale hlavní proud tamní politiky zůstával v mezích pravidel, která byla vtělena do americké ústavy v době vzniku Spojených států. To vše se nyní může změnit.

Jakkoliv byl i v minulosti souboj o post, který hraje v americké prezidentské republice zásadní roli, čas od času velmi vypjatý, většinou šlo vedle klání osobností především o střet mezi dvěma různými vizemi. Jinými slovy, osobní charisma a vůdcovské kvality hrály v amerických prezidentských soubojích vždy velkou roli, která ještě zesílila po nástupu televize, ale republikánští a demokratičtí kandidáti zároveň nabízeli srozumitelné alternativní politické a ekonomické programy.

Bylo zároveň jasné, že bez ohledu na to, zda zvítězí demokratický, nebo republikánský kandidát, zůstane zachována značná míra kontinuity v domácí i zahraniční politice. Někteří prezidenti sice prosadili velké reformní programy, které měly zásadní dopady na fungování společnosti. Ale i takové změny nakonec „zapracoval“ do běžného života komplikovaný systém, charakterizovaný značnou setrvačností, v němž se moc dělí mezi federální byrokracii a instituce jednotlivých států americké unie a v němž se obecně ctila demokratická pravidla i pravidla právního státu.

Platilo to i o největších politických změnách, jako bylo zrušení otroctví, o které se zasloužil prezident Abraham Lincoln. Nebo Nový úděl prezidenta Franklina D. Roosevelta, který ve třicátých letech minulého století vyvedl USA z Velké hospodářské krize. A též program Velké společnosti prezidenta Lyndona B. Johnsona, který v šedesátých letech minulého století nastartoval emancipaci menšin.

Tyto velké reformní kroky, měnící tvář USA, byly jasně politicky artikulovány a následně prosazeny ve spolupráci prezidenta a Kongresu, popřípadě ještě v některých svých aspektech posvěceny či naopak korigovány americkými soudy.

Současná situace v USA je ovšem jiná. Hlavním mottem nedávno skončených sjezdů republikánů i demokratů, z nichž vzešli jako kandidáti na prezidenta Donald Trump za republikány a Joe Biden za demokraty, bylo cosi, co mnozí američtí političtí komentátoři popsali jako „boj o duši Ameriky“. Biden a další řečníci na sjezdu demokratů vykreslovali

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější