Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rogel je nebezpečný neonacista, Ortel spíše obchodník, říká politolog k policejnímu zátahu proti neonacistům

Kapela Krátký proces ("since 1988") na pódiu. Foto: Facebook.
Kapela Krátký proces („since 1988“) na pódiu. Foto: Facebook.

Dne 11. srpna zadržela slovenská Národná kriminálná agentúra (NAKA) v rámci akce Šašovia devět osob, které posléze obvinila ze šíření extremistického materiálu. Zadrženým jako organizované skupině hrozí tresty odnětí svobody ve výši tří až osmi let. Mezi devítkou zadržených byl jak bubeník a manažer známé skupiny Horkýže Slíže, tak Rastislav Rogel, od devadesátých let jedna z klíčových osobností slovenské extremistické scény. Proč došlo k zatčení Rogela až nyní, jaké jsou rozdíly mezi českou a slovenskou extremistickou scénou a jak jsou titlo lidé nebezpeční, popisuje Deníku N politolog Jan Charvát.

V polovině srpna zatkla slovenská Národná kriminálna agentúra (NAKA) jednoho českého a osm slovenských hudebníků, kteří byli později obviněni z propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod. Jak tomuto zásahu rozumíte?

Jak u nás, tak na Slovensku existují zákony týkající se propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod, které stát prosazuje, byť to někdy trvá delší dobu. Čas od času se proto stane, že se lidé, kteří do té doby působili v jakési šedé zóně, dostanou do hledáčku a stát proti nim zasáhne.

Proč se tak stalo právě teď, pro to mohou být dva důvody. Jedním může být to, že na Slovensku došlo na jaře k politické změně a je tam nová vláda. Podobné zásahy se ovšem připravují poměrně dlouho, takže tato možnost je spíše teoretická. Reálným důvodem mimo jakékoli spekulace je, že Rastislav Rogel (coby zpěvák kapely Krátký proces a později Juden Mord, pozn. aut.) je od raných devadesátých let klíčovou postavou tamní neonacistické scény s bohatými vazbami na obdobné komunity v zahraničí a jeho kapela Krátký proces před několika lety obnovila činnost..

Jedním ze zadržených byl i český bubeník Krátkého procesu. Lze předpokládat, že podobné zatýkání proběhne i v Česku?

Nemyslím. V Česku se zdejší neonacistická scéna okolo roku 2013 prakticky rozpadla. Lidé, kteří této ideologii věří, sice pochopitelně zůstali, ale nemají žádnou oficiální ani neoficiální strukturu, která by je zastřešovala.

Situace na Slovensku je oproti tomu odlišná. Udržela se tam tradiční skinheadská subkultura v podobě různých skupin z devadesátých let, ani LSNS Mariana Kotleby není srovnatelná s jakýmkoli politickým subjektem u nás, protože ideově příbuzná Dělnická strana sociální spravedlnosti je co do volebních výsledků zcela marginální fenomén. Kotleba se navíc otevřeně hlásí k fašistickému Slovenskému státu, což u nás rovněž nemá paralelu. Obecně v Česku nacionalismus nikdy nebyl politicky úspěšný, a to ani za první republiky, zato na Slovensku hraje od jejího rozpadu v politice důležitou roli. A konečně, na Slovensku došlo i k propojení neonacistů se strukturami organizovaného zločinu mafiánského typu.

Marian Kotleba. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N

Mezi oběma zeměmi je proto významný rozdíl ve prospěch Česka. Ano, i u nás stále existují například soukromé neonacistické koncerty s hosty ze zahraničí, ale nehrají už nijak důležitou roli.

U nás lze hovořit o rozpadu tradiční, „tvrdé“ neonacistické scény. Její rétoriku však v uplynulých letech často převzaly nově vzniklé politické subjekty. Stejně tak lze stále častěji narazit na upomínkové předměty s rasistickou nebo fašistickou tematikou. Kauza kalendáře Našeho vojska není jediným příkladem, zmínit lze například množství triček s motivy například Ku-klux-klanu, jejichž výrobou si přilepšují některá menší grafická nebo reklamní studia.

Otázkou je, pokud někdo tiskne KKK trička, zda je opravdu rasista, nebo jen cítí obchodní příležitost, jde mu o černý humor – nebo o černý humor v uvozovkách – nebo o českou fascinaci americkým Jihem. Určitá míra latentního rasismu je v Česku přítomná, ale

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější