Brněnský šofér nechtěl řídit autobus s plakátem SPD proti inkluzi. Má dvě děti s autismem
Řidič autobusu brněnské městské dopravy odmítl jezdit s vozy Dopravního podniku, které nesou předvolební bannery SPD se sloganem „Zdravé školství bez inkluze“. Sám má dvě děti s poruchou autistického spektra, dcera se úspěšně začlenila do běžné školy. „Ten nápis mě šokoval. Už to není polemika o českém provedení inkluze, ale vyslovené odmítnutí jinakosti, což je za hranou,“ vysvětlil Deníku N řidič. Vedení mu podle jeho slov nejprve pohrozilo neomluvenou absencí, po zásahu primátorky se s ním domluvilo, že autobusy se těmito nápisy jezdit nemusí.
Předvolebních reklam hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury na městských autobusech si Josef Prokeš všiml už v neděli. Heslo „Slušný a pracující občan na prvním místě“ se mu sice nelíbilo, ale uznal, že jako zaměstnanec dopravního podniku nemůže odmítat jakoukoliv politickou reklamu na autobusech jen proto, že s ní nesouhlasí.
„Včera jsem ale dorazil na konečnou v Obřanech a přede mnou najednou stál autobus s nápisem ‚Zdravé školství bez inkluze‘. Ten text mě šokoval,“ popisuje Josef Prokeš, který u brněnského dopravního podniku slouží už šestnáct let.
„Respektuji diskusi na téma, do jaké míry se inkluze v Česku podařila nebo nepodařila, do jaké míry je provedena dobře. Ale tento slogan zní úplně jinak. Evokuje, že zdravé školství je takové, kde nejsou děti vybočující z běžné populace. To už je dost za hranou,“ myslí si Prokeš.
„Je to vyslovené odmítnutí jinakosti kohokoliv a priori,“ dodává řidič, který přirovnává slogan k nenávistným projevům proti Židům nebo Romům. Navíc se ho téma osobně dotýká: má doma dvě děti s poruchou autistického spektra. Starší dcera chodí do běžné jazykové základní školy, kde prospívá se samými jedničkami, mladší chlapec navštěvuje speciální školu.
„Představil jsem si, že bych autobusem s takovým nápisem vozil jiné děti se speciálními potřebami nebo jejich rodiče,“ popisuje Prokeš s tím, že je to proti jeho přesvědčení.
„Když jste rodič takových dětí, celý život se potýkáte s ústrkem, musíte vyhledat vhodnou školku, školu. Dceru vozíme do vedlejší obce, protože v té naší spádové mají ve třídě obrovské množství žáků. Ale máme velké štěstí na speciální pedagogy i učitelky,“ popisuje svou rodinnou situaci Josef Prokeš.
„Celou dobu ale neděláte nic jiného, než že se snažíte o začlenění dítěte. Třeba i na letní tábory, kde jsou s dětmi výchovné problémy, protože zkrátka reagují na některé situace jinak. A najednou vidíte autobus s touto reklamou,“ líčí řidič, kterého rozzlobilo, že je plakát na autobusu, který je majetkem města. „Měl by mít nastavené nějaké hranice. Poskytujeme veřejnou dopravu úplně všem bez rozdílu,“ je přesvědčený Prokeš.
Ihned po zaznamenání autobusů s reklamou kontaktoval dispečink s tím, že si nepřeje s těmito vozy jezdit a pokud takový dostane přidělený, nevyjede. „Dal jsem jim to na vědomí dopředu, aby se nestalo, že kvůli tomu vypadne spoj.“ Poté, co mu dispečer sdělil, že není kompetentní s tím něco dělat, se Prokeš obrátil na interní portál řidičů brněnské městské dopravy.
„Dopoledne mi volal hlavní technik, aby mi vysvětlil, že s tím Dopravní podnik nemůže nic dělat a já nejsem oprávněný odmítnout práci jen proto, že s textem nesouhlasím. A pokud to udělám, budou to brát jako
