Mladistvý střelec z Wisconsinu se stal hrdinou ultrapravé scény i zastánců držení zbraní. Kolik dětí též zatouží po chvílích slávy…
Komentář Pavla Houdka: Střelba ve městě Kenosha v americkém Wisconsinu, po které zůstali nedávno na ulici ležet dva mrtví, je první ukázkou toho, jak mohou vyvrcholit takzvané kulturní války. Tedy válkou skutečnou, ve které se střílí ostrými náboji do reálných lidí. „Nekorektní humor“ o zabíjení komunistů či liberálů a internetová meme z alt-right fór se poprvé natvrdo otiskly do fyzické reality.
Namísto prosté lidské úcty k zemřelým a piety, namísto zklidnění celé situace a určité reflexe, že takhle dál nejde pokračovat, jsme svědky další eskalace. Alt-right scéna a část prozbraňové lobby začaly bezprostředně oslavovat smrt dvou lidí a postřelení třetího.
Jedno obzvláště nechutné meme, fotografii postřeleného člověka křičícího bolestí doplněnou textem „miluji, když liberálové po večerech brečí“, sdíleli mnozí reprezentanti tohoto proudu i v Česku (k nalezení je například na facebookových stránkách největší petice proti omezování držení zbraní u nás, jejíž představitelé se opakovaně scházejí s nejvyššími ústavními činiteli).
Vehementnost, s jakou tyto kruhy staví střelce na piedestal a dělají z něj hrdinu a příklad hodný následování, hodně vypovídá o zbraňové kultuře a hodnotách, které šíří. I kdyby se nakonec ukázalo, že střelba byla z hlediska práva v pořádku, pořád jde o tragédii, dva ztracené a jeden zničený život. Pointa držení zbraní pro vlastní ochranu by měla být v tom, že jejich použití je krajním prostředkem na ochranu určitých hodnot a rozhodně není žádoucí, pouze v určitých politováníhodných případech nevyhnutelné.
Podle reakcí části zbraňové lobby – opět, i v Česku – to ale spíš vypadá, že střelba do lidí není pro ni a její fanoušky neštěstí, ale spíše sport podobný lovu, a že se na zabíjení lidí s jiným názorem („liberálů“) jen třesou. Ostatně, alt-right scéna už přešla na válečný slovník a liberály za zvířata bez skrupulí označuje.
