Třetina Sněmovny kandiduje v krajských volbách, SPD vysílá téměř celý klub. Podle politologa to ilustruje personální nouzi stran
Zhruba 35 procent poslanců a poslankyň se v letošních říjnových volbách utká o hlasy voličů. Konkrétně jde o 74 členů dolní komory ze všech poslaneckých klubů. U řady z nich je přitom víceméně jisté, že mandát krajských zastupitelů získají, jsou totiž umístěni na předních místech kandidátek. Čtrnáct poslanců a poslankyň přímo své strany, hnutí nebo koalice v krajích vede, a mají tak šanci zabojovat i o post hejtmanů.
Nejvíce politiků z řad poslanců vysílá do boje o krajská zastupitelstva hnutí ANO. Je jich přesně 22. Mezi nimi najdeme i velmi známá jména, jakým je předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Ten se mandát krajského zastupitele pokusí získat doma na Zlínsku. Vondráček se nachází až na 45. místě kandidátky, a jeho nasazení lze tedy chápat spíše jako snahu o oslovení voličů skrze známou politickou osobnost.
Hnutí ANO ale ze svých poslaneckých řad vygenerovalo čtyři lídry, kteří se pokusí zaútočit na hejtmanské křeslo. Konkrétně Martin Kolovratník v Pardubickém kraji, Jan Schiller na Ústecku a současné hejtmany Ivo Vondráka a Ladislava Oklešťka. Schiller pro Deník N uvedl, že se rozhodl kandidovat proto, že není spokojen s řízením kraje. Na severu Čech je hnutí ANO aktuálně v opozici.
„Jsem lídrem kandidátky ANO, a tedy kandidátem na hejtmana. Pokud volby dopadnou tak, že ANO bude ve vedení kraje a já hejtmanem, vzdám se poslaneckého mandátu a naplno se budu věnovat pouze práci v kraji. Toto říkám už od začátku své nominace,“ popisuje Schiller.
Hnutí ANO sice mezi všemi kluby nasadilo nejvíce poslanců, v poměru k velikosti klubu však nejde o nijak závratné číslo. Jde zhruba o pětinu poslaneckého klubu. Nejvíce poslanců v poměru vůči svému klubu vyslala do boje SPD, konkrétně 14 z 19 členů včetně prvního místopředsedy hnutí Radima Fialy, který vede kandidátku na Olomoucku.
Nejsou lidi
Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze strany narážejí na nedostatek lidí, kteří je mohou ve volbách reprezentovat. „V poslední době je tento prvek (kandidatura poslanců v krajských volbách, pozn. red.) více viditelnější než v minulosti. Jedním z hlavních důvodů je personální nouze, které řada stran čelí. Potýkají se s tím malé i velké strany z pohledu jejich síly ve Sněmovně,“ říká Just. Data z kandidátek ukazují, že v minulých krajských volbách se o mandát ucházel zhruba stejný počet poslanců, před osmi lety to byla ale pouze přibližně polovina.
„Není to přitom zdaleka jen důsledek určité nechuti vstupovat do politických stran a stranicky se angažovat. Pojmy strana, straník, stranictví byly díky období před 1989 kompromitované a český stranický systém tím trpí dodnes. Strany ani dnes nejsou zrovna něčím ‚sexy‘, co by táhlo natolik, aby lidé ve větší míře uvažovali o stranickém angažmá,“ popisuje politolog.
- SPD: Karla Maříková (Karlovarský), Zdeněk Podal (Královéhradecký), Jan Hrnčíř (Jihomoravský), Radim Fiala (Olomoucký).
- ANO: Jan Schiller (Ústecký), Martin Kolovratník (Pardubický), Ivo Vondrák (Moravskoslezský), Ladislav Okleštěk (Olomoucký).
- ODS: Ilona Mauritzová (Plzeňský), Martin Kupka (Středočeský).
- KDU-ČSL: Pavel Bělobrádek (Královéhradecký), Marian Jurečka (Olomoucký).
- KSČM: Jiří Valenta (Plzeňský), Zdeněk Ondráček (Královéhradecký).
- STAN: Petr Gazdík (Zlínský).
- Trikolóra: Zuzana Majerová Zahradníková (Olomoucký).
Podle Justa jsou motivace, proč stavět celostátně ukotvené politiky i do regionálních voleb, různé. U komunistů je podle něj hlavním důvodem stárnoucí členská základna, z níž se těžko generují noví mladší politikové. „Jsou ale i strany, které cíleně udržují členskou základnu na nízké úrovni,“ říká Just a zmiňuje konkrétně
