Čeká nás první chřipková sezona spojená s covidem. Měli byste se právě letos dát očkovat proti chřipce?
Uprostřed poprasku kolem covidu je snadné zapomenout, že se neodvratně blíží pravidelná chřipková sezona. Ta letošní může být závažnější právě kvůli souběhu obou nemocí, který bude znamenat vysokou zátěž jak pro zdraví jednotlivců, tak pro zdravotnický systém.
Covid a chřipka mají mnoho společného. Příznaky obou nemocí jsou víceméně stejné. Viry, jež jsou jejich příčinami, se chovají velice podobně. Na chřipku, stejně jako na covid neexistuje lék, léčit se dají jen příznaky, nikoli sama příčina onemocnění (na rozdíl od bakteriálních infekcí, kde takovým specifickým lékem jsou antibiotika). Covid i chřipka proběhne u většiny lidí celkem lehce, větší potíže má jen málokdo.
Chřipka je v mnoha ohledech stejně záhadná jako covid, jen ne tak populární, takže se veřejnost nestará o to, co všechno o ní vědci ještě nevědí, s čím si lámou hlavy a z čeho jim občas běhá mráz po zádech. Slovo chřipka zní víceméně domácky, tím spíš, že jím hovorově označujeme mnoho lehčích nemocí, jež chřipkou vůbec nejsou; covid zní strašidelně.
Ale největší rozdíl mezi oběma nemocemi spočívá v tom, že proti chřipce se dá očkovat. Je jen na vás, zda si necháte včas píchnout injekci, která… vám zaručí, že chřipku letos nedostanete? Ne, tak jednoduché to bohužel není.
Nejsou snad lékem proti chřipce antivirotika, například známý preparát Tamiflu? Ne, nejsou. Tamiflu pomáhá jen tehdy, když se začne podávat v prvních dvou dnech onemocnění a jeho hlavní efekt u jinak zdravých lidí spočívá v tom, že zkrátí průměrnou dobu léčby o den – což nedává žádný smysl vzhledem k ceně léku, vedlejším účinkům a také tomu, že antivirotika podporují vznik rezistentních virových kmenů. Tamiflu a další podobné preparáty jsou spíše lékem poslední záchrany u pacientů ve velmi vážném stavu; zda jim opravdu pomáhají, je sporné. Četné klinické studie nedospěly k jednoznačným závěrům.
Injekce, kterou nikdo nechce
Očkování proti chřipce není v Česku oblíbené. V nejsledovanější, protože nejrizikovější skupině, což jsou lidé starší 65 let, činí typická proočkovanost něco kolem dvaceti procent (21,5 % v roce 2018), zatímco v zemích, které v tomto ukazateli vedou, což jsou Jižní Korea, USA a Spojené království, to je sedmdesát až devadesát procent.
Ani žádná jiná členská země EU však zatím nesplnila cíl, který stanovila Rada EU v roce 2009, že totiž v rámci rizikových skupin – což jsou jednak senioři, jednak lidé se závažnějšími zdravotními potížemi, poruchami imunity a podobně –, bude proočkovanost 75 %. Toho dosahuje jen Spojené království.
Pro letošní chřipkovou sezonu objednala Česká republika u výrobců – farmaceutických společností Sanofi a Mylan – celkem 850 000 dávek vakcíny. To by nestačilo ani pro
